„Začala jsem přes deseti lety, byla jsem na mateřské s holkou a nevěděla, co s rukama. Začala jsem péct,“ směje se paní Zuzana.

Nejvíce se prý peče na Vánoce a Velikonoce. „Peču tři měsíce přes Vánoci pořád.“ Jsou to betlémy, domečky s fugurkami, krajinka, svícny, nebo hvězdy. „ Peču a zdobím také andělíčky na zavěšení na zeď, celou sadu perníkových ozdob na vánoční stromeček, kde je zvoneček, muchomůrka i sněhulák,“ popisuje perníkářka.

Ptám se na nějaká speciální přání vzniklá u paní Zdobínské v troubě. A je opravdu z čeho vybírat. „Pekla jsem už všechno možné. Jednou dokonce obří mobil Nokia s esemeskou: Vše nejlepší k narozeninám ti babičko přeje tvůj vnuk. Upekla jsem také tabuli na nožičkách jako maturitní tablo, dolepovala jsem tam fotografie spolužáků,“ chrlí na mě tvořivá perníkářka, která prý ještě žádnou objednávku neodmítla.

„Na svém kontě mám policejní auto, kamion, traktor s pluhem. Brácha jezdí s traktorem na obrovských kolech a se lžící. Čtrnáct dní jsem na tom pracovala,“ uzavře.