Když jsme s policejní mluvčí Petrou Potočnou stáli v úterý v půl desáté dopoledne před mateřskou školou Astra v Palachově ulici, trochu nevěřícně jsme zírali na průvod dětí mířící na zahradu.

Oba jsme očekávali, že na ukázku dovedností policejního pejska se půjde podívat tak dvacítka dětí. Šňůra capartů mezi dvěma učitelkami čítala dvojnásobek.

Ovšem za to viděli také dvojnásobek psů. Tedy místo jednoho dva. „Mám čerstvé pětiměsíční štěně Jesiku. Beru ji sebou na ukázku, výcvik má ještě před sebou," vysvětloval ochotný psovod Jaroslav Kopa. Druhým psem byl zkušený Nil.

Když mladý policista s námi v zádech vstoupil na zahradu, byl cítit ze strany dětí respekt a dokonce se na chvíli rozhostilo ticho. Což je u čtyřiceti tří až šestiletých dětí jev tak častý asi jako závody ve stavbě sněhuláků na Sahaře.

Jakýkoliv ostych byl ovšem během chvilky ten tam. „Tak co děti, chcete si pejsky pohladit?" zeptal se psovod. Ty naivnější se začaly hlásit a volat že ano, ty průbojnější se rovnou rozběhly ke zvířatům. Za chvíli nebylo v chumlu poznat, kde končí děti a psovod a začínají psi.

Když se po několika minutách opět oba tábory zřetelně oddělily, ukázal psovod několik základních pokynů a povelů, které Nil plnil vzorně. Občas si přitom, pravda, zaštěkal. „To je jako když vy, děti, chcete bonbón a rodiče vám řeknou, že ano, ale až něco splníte. Taky přitom trochu protestujete," vysvětloval veselý Kopa.

Když pak vyhlásil soutěž, že děti se mohou ve dvojicích 
s Nilem přetahovat o balón na provázku, přičemž pes měl gumový míček mezi zuby, opět soutěžili prakticky všichni. Ti, co se zrovna nepřetahovali, pak skandovali: Pejsku, pejsku! No skoro jako na Slavii…

Na vše dohlížela také paní učitelka Jana Dušková, která předváděcí akci organizovala. „Chtěli jsme, aby se děti také dozvěděly, jak umí pes poslouchat a zároveň, co je náplní práce psovoda. Učíme děti 
o bezpečnosti, to vše v rámci naší akreditace Zdravá mateřská škola," vysvětlila Dušková.

Na konci byli spokojeni všichni: děti měly zážitek, 
o kterém si budou mezi sebou i s rodiči ještě pár dnů švitořit. Pro pejsky i psovoda to byla patrně příjemná změna 
v činnosti. A určitě si nestěžovali ani dělníci na lešení kolem školky, kteří měli báječné divadlo a kvůli vlastnímu hluku museli na pár desítek minut zastavit stroje…