Poděbrady - Uplynulý víkend se na poděbradském hřbitově konal jeden netypický obřad. Do rodinné hrobky šlechtického rodu Hyrossů byly uloženy ostatky barona Josefa von Hyrosse, který zemřel 10. října v bavorském Augsburgu ve věku 93 let.

Na obřad přijeli příbuzní 
a přátelé nejen z čech, ale
i Švýcarska. Baron Hyross trávil také dlouhá léta v zámoří. I proto, že jeho předkové, kterým na Nymbursku patřil před válkou rozsáhlý majetek, nedopadli nejlépe. Jeho rodiče se na konci války zastřelili v Sadské. Pojďme si říci, kdo vlastně baron Josef von Hyross byl.

Tragédie sestry

Na poslední rozloučení dorazila ze švýcarského Curychu také baronova neteř Ludwiga Smehil - Hainz. Především její vzpomínky orámují životní pouť jejího strýce.

Josef von Hyross se narodil 13. září 1918 v Libočanech. Tedy pár dnů před vyhlášením samostatné republiky. Šťastné dětství prožil s rodinou 
v Poděbradech na „zámečku”. Tím zámečkem je míněn současný lázeňský dům Mír s vyhlášeným parkem, který byl tehdy rodinným majetkem. Však také poděbradští pamětníci tomu domu neřeknou dodnes jinak než „Hyrošák”.

Potomci se do Poděbrad občas vrací. „Jeho prapraneteř Julie Pasková před několika lety, když jsme jí zámeček ukázali, prohlásila: Tady bych nechtěla bydlet. Je to moc velké a cítila bych se tady sama,” vzpomíná neteř Ludwiga.

Ve dvacátých letech se přestěhovala rodina už do menšího „zámečku”. „Nikdy nebyl měšťák. Krásná příroda na kraji Sadské, lesy, luka a pole Kerska na něj působily od dětství,” říká neteř. Aby bylo jasno: řeč je o sídle, které všichni znají jako pozdější budovu 
a sídlo Polygrafie.

Měl tři sestry: Martu, Lily 
a Terušku. „To byla první rána, která Josefa postihla. Sestra Teruška zemřela, když jí bylo 13 let,” vybavuje si Ludwiga.
Všechny děti byly údajně umělecky nadané po matce. Zatímco otec byl přísný podnikatel, hospodářství vedl pevnou rukou a toužil po tom, aby syn byl po něm. „Josef byl spíše snílek a otcovo porozumění v tomto ohledu někdy chybělo. Nicméně s otcem spolupracoval na prvních projektech, kterými byly parcelace Kerska, stavby pramene 
a kurtu,” říká Ludwiga.

Rodina žila společenským životem a mladý Josef se účastnil například lovů v kerských lesích.

Poválečná konfiskace

Válka byla pro rodinu Hyrossových opravdovou tragédií. Podle pamětníků se jeho rodiče přidali na německou stranu a to mělo své pochopitelné následky. V květnu 1945 si jeho rodiče na sídle v Sadské vzali život. Otec se zastřelil.

Rodina přišla o veškerý majetek. Jeho sestra Marta odešla s manželem do Bavorska 
a Josef ji v roce 1948 následoval. Pak se oženil a jeho stopy vedly do Kanady. V roce 1954 se mu narodila jediná dcera Stephanie, která se poděbradského rozloučení také účastnila. Česky se nikdy nenaučila.
Jeho život v Kanadě byl velmi těžký. O dceru se musel starat sám, manželství se rozpadlo údajně kvůli tomu, že 
z manželky se vyklubala alkoholička.

Strach z Česka

Po třiceti letech v Kanadě se Josef vrací do Bavorska ke své sestře Martě, která mu pomáhala až do své smrti v roce 1993. Dcera zůstává v Kanadě, kde se vdala.

V Bavorsku se baron Hyross seznámil se svou sousedkou Norou Jarosch. Ta se stala jeho partnerkou, s níž strávil zbytek života. „Léto trávili v Kanadě, kde se shledával se svojí dcerou. Strávili spolu krásné roky,” vypráví neteř, dcera Josefovy sestry Lily.

Od roku 2009 byl Josef v rezidenci seniorů, tedy jakési bavorské obdobě pečovatelského domu, v Augsburgu. Jeho družka ho tam denně navštěvovala. „Jeho pokoj byl vždycky plný fotek a obrázků. Jeho partnerky Nory, fotek ze společných cest, obrazy jeho sester Lily a Terušky, obraz zámečku Libočany, Poděbrad, Sadské a na stole leželo velké album od dcery,” říká Ludwiga.

Josef von Hyross se do Čech už nikdy nepodíval. A to ani po roce 1990, kdy to bylo možné. „Měl strach, že to emocionálně nevydrží. Ty stopy minulosti v Poděbradech, Sadské 
a Kersku byly tady, jako svědkové toho, co bylo a už se nikdy nevrátí.”

Několik dnů před jeho smrtí se ho zeptal švagr jeho přítelkyně Nory, jestli má ještě nějaké přání. „Chci pryč, daleko, daleko!” odpověděl Josef. Nakonec se tedy do Čech vrátil. A dokonce přímo do Poděbrad, kde jeho ostatky od uplynulé soboty budou navždy odpočívat.