Každý den byla Základní škola Na Valech zvyklá na davy školáků před hlavním vchodem, ve slunečném dopoledni středy 18. ledna 2012 ale pozoruje kromě svých žáků a učitelů i jiné známé tváře. Představitele Města Poděbrady i Nymburka, senátory, osobnosti známé z médií, za plotem stojí přenosový vůz. Za páskou volně pobíhají fotografové, stojí kamery.

Tolik pozornosti škole, která je teprve před rekonstrukcí? To bude kvůli novému nápisu na průčelí, který je zakrytý bílým pruhem látky. Okamžik, na který všichni čekají, je odhalení nového názvu školy, totiž Základní škola Václava Havla.

Lidé se tu ale nesešli jen kvůli stříbrným písmenům na šedé omítce. Přišli, slovy přítomného Ladislava Špačka, kvůli největšímu člověku naší moderní doby. Název školy bude Václava Havla připomínat nejen měsíc po jeho úmrtí, ale dalších mnoho let.

Ale ještě než bude samotný nápis odhalen, za pozornosti celé republiky, pojďme chvíli vzpomínat na osobnost Václava Havla. Toto jméno skloňuje moderátor Jakub Charvát i starosta Poděbrad Ladislav Langr, který myslí do budoucna a zásadní událost pro Poděbrady už vidí jako součást Havlova životopisného filmu.

Vždyť právě Poděbrady udělaly první krok od slov k činům a vtiskly jméno Václava Havla instituci. „Václav Havel prožil část svých školních let v Poděbradech na zdejším internátním víceletém gymnáziu na zámku. Byly to důležité roky zrání, přechodu od dětství k dospívání, kdy se formuje charakter a myšlenkový svět každého člověka,“ představil roli Poděbrad v životě tehdy jedenáctiletého Václava Havla starosta Langr.

Mezi oblíbenými písněmi bývalého prezidenta, jako Imagine nebo Ódy na radost, ve stylovém podání pěveckého sboru Základní školy Václava Havla Kvítek, zavzpomínal také pamětník, spolubydlící studenta Havla na pokoji internátu, Jiří Mareček. K příhodám se „skromným klukem z Prahy“ se vrátí ještě na zámku, přímo v pokoji, kde bydleli.

Za Knihovnu Václava Havla promluvil předseda správní rady Jan Macháček a slíbilpokračování v intelektuálním a duchovním odkazu Václava Havla. Z jeho úst zaznívá další Havlova charakteristika: „Nejzdvořilejší člověk, kterého jsem poznal, ovšem měl své meze a pak jste nečekaně narazili na ocel.“
Z úst Jana Macháčka zaznívá také vzkaz od Dagmar Havlové, která si cení pozornostia úcty k jejímu zesnulému muži a místním školákům věnuje jediný výtisk knihy pro děti Pižďuchové. Zkoušet je prý nebude, ale ráda se na ně v budoucnu přijede do školy podívat.

Bývalý tiskový mluvčí Ladislav Špaček promluvil stručně a výstižně: „Díky, díky za rychlou reakci, v Poděbradech Václav navázal přátelství, která jsou na celý život, a jsou první.“ Byl jedním, kdo odkryl název školy.

Hold osobnosti světového formátu vzdaly také poděbradské mažoretky, známé ve světě, a poděbradští skauti vyvěšením české vlajky za zvuku státní hymny.

„Budeme zachovávat odkaz Václava Havla výchovou k demokracii.“ ředitel ZŠ Václava Havla Vlastimil Špinka

„Na to, že pocházel z bohaté rodiny z Prahy, byl skromný a na náš věk od jedenácti let velice duchovní. Jen tu na něj bylo příliš pohybu.“ pamětník, spolubydlící na koleji Jiřího z Poděbrad Jiří Mareček