Modrý kulich 
z bílého angorského králíka. Taková kouzla umí Michaela Znamínková z Poděbrad – Kluku a naučila je svou rodinu i studenty Střední odborné školy Boučkova v Poděbradech, kde učí spolu se svým mužem. Do králičího království a ručních postupů zpracování vlny až do jemného, hřejivého a slušivého kusu oblečení nechali Znamínkovi nahlédnout také Nymburský deník.

Rodinku bílých angoráků koupili od chovatele z Chebu 
a už jich mají jedenáct. Základem chovu je vždy samec a tři samice. „Na jednoho kulicha potřebuji asi dvě stě gramů vlny, takže srst z jednoho velkého králíka z jedné střiže. Zatím stříháme šest králíků,“ přiblížila náležitosti vzniku pletenin paní Znamínková.

Králíci se přitom mohou stříhat po třech měsících. Požitkem je už jen si obřího, bílého, chundelatého králíka pochovat. Kromě hřejivosti příjemně uklidňuje. Jeden 
z nich si dokonce z první lednové výstavy z Lysé nad Labem přivezl ocenění.

Na stříhání králíků existují parametry. Třeba v zimě z nich chovatel nemůže ani kvůli krásnému kulichu udělat naháče. „Králík si potřebuje udržet tělesnou teplotu, je to jako byste si v zimě svlékli kožich 
a byli jen v tričku. Po střiži je třeba jim zkvalitnit stravu 
a dodat dostatek vody,“ upozornil chovatel a hlava rodiny Pavel.

Angorskou vlnu si začali manželé zpracovávat sami, nejprve získali zkušenost z vlnou ovčí. „Učili jsme se se studenty. Když už na statku probíráme, jak získat suroviny od zvířat, pustili jsme se do toho komplexně, jak by měla fungovat využitelnost na malé farmě,“ vysvětlila Znamínková, která už se nebojí posadit za kolovrátek a spřádat vlnu. Tři klubíčka na půlkilovou šálu zvládne za tři dlouhé večery.

Za kolovrátek si ve škole mohou sednout i žáci, pletení je zatím na paní Znamínkové. Přeci jen se jedná o novinku letošní zimy.

Vlnu dokáže udělat i z Teddy králíka, kteří se nestříhají, ale vyčesávají. Vlna je pak mnohem jemnější, ale za rok by dala tak na půl kulicha. Slyšeli jste, že někdo vyrábí vlnu i ze psů?

Vlna se dá barvit chemicky nebo přírodními barvivy, jako je káva, cibule, kurkuma.

Až bude kulichů a šál více, třeba při nějaké školní akci přispějí na chod školy.

Ostříhaná vlna na Slovensko a zpět do Poděbrad barevná, růžová, modrá

Z dětství Míša Znamínková vzpomíná, že kolem lidé běžně chovali angorské králíky právě na vlnu. „Každá třetí domácnost, kde chovali králíky, měla angoráky. Králíky tady ostříhali a poslalo se to na Slovensko, odkud vám zpět poslali vlnu. Dokonce existovaly vzorníčky, podle kterých jste si mohla vybrat barvu,“ popisuje chovatelka to, co už dnes není pravda. V současnosti už chovatelů angorských králíků znatelně ubylo a čekají, zda od nich vlnu vůbec někdo vykoupí. Také Znamínkovým chvíli trvalo, než sehnali chov, kde by si králíky koupili. Nakonec si je odvezli z Chebu, kde je prý chov velice kvalitní.

POSTUP OD KRÁLÍKA KE KULICHU:

Nejprve králíka ostříháme a vlnu roztřídíme. Snažíme se ji využít co nejvíc. Vlna z bříška, okolí očí nebo pacek je kratší a poté se hůře spřádá. Vlna se lépe spřádá, když se předem rozčeše. Vedlejším efektem jsou létající jemné chloupky vzduchem. Učesaná vlna se spřádá na kolovrátku, což chce grif. Upředená vlákna se zesílí tak zvaným seskáváním, kdy se opět na kolovrátku spojí v jedno silnější. Hotové vlákno se smotá do klubíčka nebo přadýnka. K tomu slouží nástroj motovidlo. Přírodní vlnu lze obarvit a poté z ní plést, postup lze i obrátit. Nejprve upletená souprava kulicha a šály působí po následném obarvení více uměleckým dojmem. K získání tužšího, pevnějšího materiálu vede metoda plstění. Mokré a suché. Oba postupy dokonale ovládá osmiletá Rozárka.