Třináct známých osobností v ní promlouvá na téma svoboda. Mezi jinými prezident Václav Havel, publicista Ivan Medek nebo písničkář Karel Kryl či tehdejší ministr financí Václav Klaus. Smysl expozice vysvětlil jeden z jejich autorů Václav Tollar. „Při výročí pádu komunismu se obvykle zdůrazňuje euforie z toho, že už můžeme, co se dřív nesmělo. Ale k tomu se nechceme jednoduše přidávat. Doba před třiceti lety byla převratná i tím, že do veřejného prostoru začaly promlouvat osobnosti, které s všeobecnou euforií ne vždycky rezonovaly. Naopak, kladly důležité otázky, jaký význam má nově nabytá svoboda,“ říká Václav Tollar.

Citáty na výstavních panelech pocházejí zejména z období krátce po listopadu 1989 a autoři je vybírali z dobového tisku, z článků, rozhovorů. Pátrali ale i v dosud nezveřejněných dokumentech. Na výstavě se tak objevuje i deníkový záznam nedávno zesnulého filosofa Ladislava Hejdánka z 20. listopadu 1989. Filosof si v něm klade otázku, k čemu je nám vlastně pluralita názorů, jestliže půjde o pluralitu názorů hloupých, naivních, nedovzdělaných a nedomyšlených.

O svobodě přemýšlí i další spoluautor Jan Hron. „Svobodu si dnes spojujeme především s tím, na co máme právo: říkat si, co chci, cestovat, kam chci, a podobně. Pokládáme svobodu za prostor pro volnou osobní seberealizaci. A pak se divíme, jak se stírá rozdíl mezi lží a pravdou a jak lidská hloupost ztrácí jakékoli zábrany. Pokud se dál bude jenom vzývat svoboda, ztratíme kritéria, podle kterých se dá posoudit, co a proč vlastně děláme. Našli jsme výroky osobností, které jasně dokazují, že ještě před třiceti lety jsme taková kritéria měli,“ shrnuje Jan Hron.

Na výstavu zve i místostarostka Stanislava Tichá. „Před několika dny jsme slavili Den české státnosti. A tak je na místě se na chvilku zastavit a zamyslet se nad tím, jak historie ovlivnila to, co dnes žijeme, a jak je důležité připomínat si její milníky a osobnosti,” uvedla místostarostka.