Akce v Sadské se účastnily zhruba tři desítky lidí. Poselství poslala také režisérka Olga Sommerová. „Stěží najdeme zrůdnější událost v minulém století, než je vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou a dalšími politickými vězni. (…) Dostala se do střetu s oběma totalitami minulého století. Byla mučena nacisty a odsouzena k trestu smrti, ale rozsudek nebyl vykonán. Byla mučena komunisty a odsouzena k trestu smrti a rozsudek vykonán byl,“ napsala dokumentaristka, jejíž vzkaz přečetla někdejší starostka Sadské Cecílie Pajkrtová. Ta pak sama zavzpomínala na jarní neformální setkání s dcerou Milady Horákové Janou Kánskou v hotelu Modrá hvězda v Sadské.

Pamětní deska vznikla z podnětu Klubu Milady Horákové, který na jejím odhalení zastupovala Eva Řezáčová. „Její přítelkyně ze Sadské jí neopustily ani v době, kdy byla velká část národa zmanipulována a na 600 organizací a jednotlivců žádalo popravu Milady Horákové. Kamarádky jí i tehdy posílaly do vězení balíčky a vyjadřovaly podporu,“ připomněla Řezáčová. Nová deska na domě také připomíná fakt, že právě v Sadské tehdy ještě jako poslankyně národněsocialistické strany pronesla v sále U Šubrtů svůj poslední veřejný projev před komunistickým pučem v roce 1948. Přítomní pod pamětní desku položili květiny, zapálili svíčku a vyfotili se s národními vlajkami. „Jdu s hlavou vztyčenou,“ připomněl slova Milady Horákové před popravou místní aktivista Jaroslav Bahník.