Oko milovníka přírody pláče, podle ochránců přírody je vše v naprostém pořádku.

Řeč je o pruhu lesa mezi Lipníkem a Jiřicemi, po levé straně od křižovatky na Boží Dar, jehož vzhled v těchto dnech šokuje místní i řidiče jedoucí po dlážděné komunikaci. V pruhu lesa se objevily pahýly stromů, které na první pohled vypadají, jako by je někdo vypálil ohněm, navíc jsou u stromů uřezané špičky ve výšce čtyř až pěti metrů.

„Prý to udělali kvůli filmařům, kteří tu natáčejí film. To je hrůza," uvedla jedna z obyvatelek Lipníku, která redakci Nymburského deníku na situaci upozornila.

V místě opravdu filmaři 
z Barrandova natáčejí film, který se bude jmenovat Himmelsleiter. Jde o film z období po druhé světové válce. Zdánlivě vypálený les byl nastříkán vodou ředitelnou černou barvou a vypáleno bylo klestí pod dozorem hasičů.

Může se to zdát paradoxní, ale likvidaci zmíněného porostu iniciovali sami ochránci přírody.

Pozemky v lokalitě patří státu a jejich správu má na starost Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Území je po stránce ochrany přírody jako Evropsky významná lokalita (EVL), ve které je nutné dělat specifické zásahy a tak zvaný management, tedy řízení ekologické obnovy krajiny. Biologické průzkumy přírodovědců od 90. let dokládají, že se dlouholetá činnost armády na územích bývalých vojenských prostorů zdaleka nepodepsala jen negativně a že jejich přírodu nelze pokládat za zdevastovanou. Právě zde totiž přežívá nebo dokonce prosperuje řada druhů vytlačených z „normální" kulturní krajiny. Opuštěná i dosud činná cvičiště, tankodromy, střelnice 
a podobné lokality mají podle vědců potenciál pro ochranu ohrožených druhů a stanovišť.

Tato území však vyžadují, jak už bylo řečeno, specifické zásahy, které umožní ohroženým druhům se rozvíjet.

„Největším nebezpečím současného stavu jsou rychle probíhající vegetační změny, ke kterým dochází z důvodu ukončení vojenské činnosti. Trávníky se zahušťují, ochuzují o cenné druhy rostlin 
a následně živočichů a zarůstají křovinami a náletovými lesy. Nejcitlivější druhy, které vyžadují holý substrát 
a řídké trávníky, postupně mizí. Proto se na zmíněné ploše předpokládá odstranění většího množství náletových dřevin s tím, že na ploše zůstane několik solitérů stromů, především dubů, i keřů a následně zde bude probíhat pastva. Zároveň dojde k obnovení tůní a plocha bude využívána i pro občasné pojezdy těžkou technikou," uvedl Jaroslav Pipek z Agentury ochrany přírody a krajiny s tím, že v současné době je tato plocha z biologického hlediska méně hodnotná. „Po odstranění náletů a zavedení managementu předpokládáme, že by se na ní mohla rozšířit řada chráněných druhů," dodal ochránce přírody.

Podle informací Agentury ochrany přírody a krajiny by tůně mohly obsadit například drobní korýši – žábronožky nebo listonoh letní, obojživelníci – čolek obecný, čolek velký, ropucha zelená, ropucha obecná, skokan štíhlý, nebo skokan hnědý.

Otevřená plocha budoucí pastviny bude více vyhovovat i nárokům plazů jako je užovka hladká nebo ještěrka obecná. Roztroušené solitery keřů v EVL využívají ke hnízdění vzácnější druhy ptáků jako je ťuhýk obecný, ťuhýk šedý, bramborníček černohlavý nebo strnad luční.

Z rostlin je možná kolonizace uvolněného prostoru například hořcem křížatým, hořečkem nahořklým, vstavačem kukačkou, diviznou brunátnou, kozincem dánským, nahoprutkou písečnou a dalšími.

Na hořec křížatý je vázán velice vzácný druh motýla – modrásek hořcový. Odstranění stávajícího zapojeného dřevinného porostu mohou využít další zvláště chráněné druhy hmyzu, které se v EVL vyskytují a jsou vázány právě na ostepnělá stanoviště, jako například lišaj pryšcový, majka fialová, majka obecná, otakárek fenyklový, otakárek ovocný, svižník polní a další vzácné a chráněné druhy z živočišné říše.

Na odborný názor jsme se zeptali také vedoucího odboru životního prostředí na Městském úřadu v Lysé nad Labem Stanislava Svobody. „O Evropsky významné lokalitě rozhoduje Agentura ochrany přírody a krajiny. Ale když to vezmu ve vztahu k obecné ochraně, chápu tyto zásahy jako nutnost. Nesmí se hledět na současný stav, ale na udržení populace do budoucna," vysvětlil Stanislav Svoboda.