Ke kulatému stolu pozvali zástupci projektu MAP II na Nymbursku, který byl spolu s MŠMT organizátorem akce, pět odborníků zastupujících široké spektrum institucí působících na poli regionálního vzdělávání.

K zásadním problémům dnešního systému vzdělávání v ČR se tak vyjadřovali ze svého úhlu pohledu Markéta Literová, učitelka v komunitní škole, Jaroslav Oberhel, ředitel malotřídní školy Hrubý Jeseník, Jaroslava Štětinová, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje, Martin Šmahel, ředitel ZŠ Plaňany, zřizovatele zastupovala starostka Peček Alena Švejnohová. Panelovou diskusi, která nepostrádala otevřenost, moderoval Arnošt Veselý, předseda externí expertní skupiny pro přípravu Strategie 2030+.

Hlavními tématy byly dva okruhy otázek, a to střední článek řízení a odbřemenění ředitelů škol. Na to se v průběhu dvouhodinové debaty nabalovala další, průřezová témata, např. kompetence a odpovědnosti aktérů ve vzdělávání, komunikace a důvěra nebo koordinace a sdílení některých kapacit. Prostor dostali rovněž účastníci diskuse, kteří se rekrutovali nejen z řad ředitelů různých stupňů škol, ale také učitelů, zřizovatelů či neziskových organizací. Ministerstvo školství vyslalo do terénu ředitele Kanceláře ministra Jaromíra Berana a vedoucí Oddělení strategie a analýz Ivetu Valachovou.

Všichni přítomní se shodli nezávisle na tom, jaký typ školy či jakou instituci zastupovali, že současné podmínky jsou pro většinu ředitelů hraniční, jejich postavení určuje a leckdy komplikuje řada faktorů, mj. stav právního prostředí, vztah se zřizovatelem či množství pracovních povinností. Zdaleka nejen to ředitelům neumožňuje být tím, čím mají být především, tedy pedagogickými lídry. Proto je čím dál častěji slyšet volání po středním článku řízení, který by ze své úrovně poskytoval školám metodický, právní, částečně i administrativní servis, nikoli je však řídil.

Pozitivní na pondělním setkání je fakt, že současným tvůrcům nové strategie vzdělávání jde o otevřenost, informovanost, že jezdí do regionů a vyzývají k diskusi. Nakolik budou stratégové schopní nastavit takové podmínky, které by citelně zlepšily situaci v českém školství, a hlavně zda bude vůle tyto podmínky následně zrealizovat, je otázkou, na niž budeme znát odpověď až v čase.

Tisková konference na závěr kulatého stolu v Nymburce potvrdila, že jde o velké téma, které řeší odborná veřejnost ve všech regionech, byť s lokálními specifiky, a že jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšného řešení v budoucnu je získání ztracené důvěry škol v nadřízené orgány.