Zasmušilí hosté se sešli ve čtvrtek v osm večer před parkovištěm u Elišky. V místech, kudy se dalo k lávce přijít. Dvojice příchozích pověsila na plot před lávkou věnec z chvojí opatřený stuhami Lávce s láskou a Nezapomeneme. Další zapalovali u vchodu na lávku smuteční svíce.

Vladimír Petrov zavzpomínal, jak šel jako prvňáček po čerstvě otevřené lávce v září 1985 poprvé do přilehlé základní školy. Na to, kdy šel po lávce naposledy, si však bohužel už nepamatuje. Po rozlučkovém focení se pak skupina naposledy s lávkou rozloučila máváním.