Vitalijova manželka se dvěma dětmi mířila spolu s dědečkem na ukrajinsko-polskou hranici, zatímco Vitalij byl v době zahájení války pracovně už po několikáté v Čechách. Pro Václava Šímu začala dvoudenní výprava plná nejistoty a komplikací.

Šíma: Žena by mě asi zabila

Uplynul přesně rok a Václav Šíma si z cesty pamatuje každý detail. „Neudělal bych nic jinak. Kdyby bylo znovu potřeba Víťovi pomoci, tak bych jel,“ říká zamyšleně, ale rozhodně. Za chvíli se přece jen trochu usměje. „Ale nevím, co by to udělalo s mojí ženou. Ta by mě asi zabila,“ usmívá se majitel Šafaříkova mlýna.

Před rokem byla jeho nynější manželka ještě přítelkyní a měla obavy o bezpečnost účastníků záchranné mise. Tedy o Vitalije a především o Václava. „Už tehdy říkala, že jsem kaskadér,“ vybavuje si Šíma, který se s ní loni v květnu oženil.

Vitalij tehdy i díky Šímovi dostal svoji ženu Zorjanu a dva malé syny do Nymburka. Jenže manželku, která neuměla česky, to táhlo za sestrou a matkou do Ameriky. Ty už tam delší čas žily. A tak se 16. června všichni společně vydali z Letiště Václava Havla do Washingtonu. V severní Americe pobývají doteď.

Život za oceánem

Brzy to bude už tři čtvrtě roku. Rodina Vitalije a Zorjany žije tři hodiny jízdy autem od Washingtonu. „Práci mám, dělám dlaždiče jako v Česku. Pracuji s jedním Američanem, ale mám velký problém s angličtinou, proto děláme vždycky oba na jedné zakázce. Zatím si vydělám tři tisíce dolarů. Až budu umět dobře anglicky, budu mít svoje zakázky a vydělám si víc,“ shrnul Vitalij telefonicky Deníku svůj nynější život za oceánem.

Zorjana doplňuje v obchodě zboží a oba jejich synové chodí do školy. Povolení k pobytu mají zatím na dva roky.

Dění doma na Ukrajině sledují. V místě, kde bydlí Zorjanin otec, se zatím přímo neválčí, to však neznamená, že je tam klid. „Pořád jim přelétávají nad hlavami rakety, co létají směrem ke Lvovu. Koukají na ně na oblohu a vidí je podobně jako ptáky, jak tam létají,“ popsal současnou situaci v místě, kde před emigrací do Čech a pak do Ameriky s rodinou žili.

Až válka skončí, chce se Vitalij domů zase podívat. „A stejně se těším i do Čech, to je můj druhý domov. Přijedu a dáme si pivo,“ plánuje momentálně na druhé straně světa v severní Americe.