Výrazný pokles příjmu krmiva a vody, snůšky vajec nebo úhyny zvěře. To jsou některé faktory, které podle nařízení veterinářů sledují velko i malochovatelé drůbeže. Jde o reakci na výskyt smrtelného viru H5N1 ptačí chřipky na farmě v Tisové na Orlickoústecku.

Podle veterinářů by chovatelé drůbeže měli zkontrolovat a aktualizovat pohotovostní plán.

„V jeho rámci se jedná například o sledování změny chování, příjmu potravy nebo snůšku vajec,“ řekl ředitel krajské veterinární správy v Benešově Zdeněk Císař.

Osloveni byli také privátní veterináři.

„V případech různých změn by měli kontaktovat krajskou veterinární správu a informovat ji,“ doplnil Císař.

Totéž platí i pro chovatele, kteří zatím mimořádná opatření přijímat nemusí. Předchozí opatření byla zrušena 1. května, tedy více než měsíc před posledním výskytem ptačí chřipky.

„Celá řada opatření, jakými je například dezinfekce chlorovým vápnem, trvá už od doby, kdy se ptačí chřipka u nás objevila poprvé. Nyní jsme provedli pouze jejich kontrolu, případně obnovení,“ uvedl vedoucí chovu drůbeže Proagro Nymburk, který si nepřál být jmenován. „Veterinární správa nás o vzniklé situaci zevrubně informovala. Nyní čekáme na to, zda se objeví nějaké další nařízení,“ uvedl šéf chovu.

Samozřejmě upozornění platí i pro běžné obyvatele. Pokud objeví větší množství uhynulých ptáků, měli by okamžitě informovat nejbližší pobočku krajské veterinární správy, která na Nymbursku sídlí v Poděbradech na Žižkově. „Zatím ovšem letos nenastala taková situace, kdy by se někdo takový objevil,“ poznamenal vedoucí poděbradské pobočky Vladimír Uhlíř.

Na nebezpečí ptačí chřipky zareagovali také myslivci. Ti monitorují volně žijící ptáky a s veterináři úzce spolupracují.

„Myslivci jsou díky každodennímu pohybu v krajině velmi důležitým prvkem pro zajištění monitoringu zdravotního stavu populací volně žijících ptáků. Ze současné situace vyplývá nutnost sledovat chování, respektive zdravotní stav především vodní pernaté zvěře, tedy labutí, kachen, racků a podobně,“ uvedl Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. Za nejrizikovější oblasti z pohledu možného zavlečení ptačí chřipky považují tahová shromaždiště vodního ptactva.