S vodou se potýkali v Kounicích, Činěvsi, Městci Králové, Polabci, Koutech, Přední Lhotě, Hořátvi či Pátku. Mohly za to vydatné deště, říčky a potoky Mrlina, Výrovka, Koutecký potok, meliorační potok, i nepojmenované strouhy. Trhliny v rybnících vytvářely další říčky, mnoho vody stékalo z polí. Neměla se už kam vsakovat.

Vestec, zkoušená obec

Jestli si nějaká obec prošla za poslední desetiletí skutečně hrůzou několika povodní, pak to na Nymbursku jednoznačně platí pro Vestec. Jeho soužití s nedalekou Mrlinou je v dobách zvýšené hladiny vždy rizikem. A nejinak tomu bylo i na začátku června 2013.

„Vestcem vlastně v jednu chvíli tekly Mrliny dvě. Jedna korytem a druhá obcí. Nyní se čerpá voda tam, kde ještě škodí a vrací se do struh, které ústí do Mrliny," konstatoval tehdy krátce po kulminaci Mrliny starosta Jaroslav Janata. Ve Vestci bylo v nejtěžším období evakuováno přes 200 lidí, což je v podstatě celá vesnice.

Křinec: náměstí pod vodou

Ještě více lidí muselo své domovy opustit v pondělí 3. června v Křinci, kde velká voda zaplavila i náměstí. Podle tehdejších údajů se jednalo zhruba o 700 obyvatel městysu, kteří opustili svá obydlí. „Někteří odjeli autobusem na noc na Loučeň, většina ke známým. Lidé také nocovali v autech pod kopcem Chotuc," řekl tehdy starosta Křince Milan Moc.

Nefungovaly pevné linky, někomu tedy ani internet. „Nedokážu říct, kdy to bude zprovozněno. Voda se vyskytla i v mateřské školce,“ informoval starosta o postupu velké vody.

Netřebice, Rašovice, Budiměřice…

Třetí den povodní, tedy úterý 4. června 2013, byl kritický zejména pro obyvatele Netřebic, Rašovic, Budiměřic a Šlotavy. Proud z protržené hráze Komárovského rybníka pod Rožďalovicemi za pomoci rozdivočelé Mrliny dosáhl až do domů v těchto obcích. Takovou spoušť nepamatují ani kmeti, kteří v místech podél této říčky žijí od narození.

Situaci tehdy popsali manželé Jeníkovi z Rašovic. „Ještě v půl šesté ráno jsem koukala z okna a bylo sucho. Pak jsem v půl sedmé chtěla jet do krámu a už byla voda na dvorku a všude. Mysleli jsme si, že už máme vyhráno a tohle nás zaskočilo," říkala kolem osmé ranní Hana Jeníková.

Aby mohli s Deníkem mluvit, museli manželé nazout gumáky a přebrodit lagunu od domu směrem k silnici. „Já tu žiju od narození a tohle tady ještě nebylo,“ konstatoval tehdy Václav Jeník.

Povodňová konta i materiální sbírky

Nasycené podloží, přeplněné rybníky a přetékající potoky způsobily menší povodně i na dalších místech. Ačkoliv sousloví menší povodně je samo o sobě vlastně protimluv. Voda se dostala na místa, kam nepatří, také například v Pátku, Křečkově, Městci Králové, Záhornici, Kostelní a Pískové Lhotě, Kounicích i na dalších místech.

Vizualizace nového mostu přes Labe.
Podívejte se: Takhle má vypadat nový most přes Labe v Poděbradech

V dalších dnech se situace začala zklidňovat. Vznikala povodňová konta i materiální sbírky pro nejpostiženější obce. Evakuovaní lidé z Vestce i Křince se pomalu začali vracet do svých domovů. Zásadní roli pak na všech místech sehráli hasiči, kteří pomáhali jak s evakuací v těch nejkritičtějších chvílích, tak s následným úklidem a půjčováním vysoušečů.

Škoda se vyčíslovala jen velmi těžko, rozhodně byla v řádech desítek milionů, možná ještě vyšší. Od června 2013 Nymbursko další zásadnější povodeň nezasáhla.