V 50. letech 20. století vystudovala archeologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala v Archeologickém ústavu Akademie věd. Prováděla archeologické výzkumy, především ve středních Čechách.

Mezi její největší práce patří výzkum keltského hradiště Závist na břehu Vltavy proti Zbraslavi, který vedla v letech 1973 – 1989. Koncem 90. let a po roce 2000 vedla záchranné archeologické výzkumy v historickém jádru Nymburka, které bylo v roce 1992 prohlášeno městskou památkovou zónou.

K jejím nejvýznamnějším objevům v Nymburce patří pravěká mohyla z pozdní doby kamenné, kterou mají možnost místní i turisté vidět v ulici Na Příkopě. Tým pod jejím vedením objevil také pozůstatky po mohutném opevnění hradiště z doby bronzové a renesanční sladovnu ze 16. století se zachovalou pecí, která byla odkryta v roce 1996 při archeologickém výzkumu u budovy současné radnice.

Úspěchy zaznamenala také při bádání v okolí Nymburka. Jejím objevem je i opevněné hradiště lidu popelnicových polí na vrchu Chotuc u Křince.

V odborných kruzích je známá také jako autorka několik pozoruhodných publikací. Publikovala tři odborné monografie v němčině o Germánech a přispívala do několika odborných časopisů. „Dlouhá léta také redigovala prestižní archeologický časopis Památky archeologické. Publikovala několik knih a stovky odborných článků. Nesmazatelně se zapsala do dějin české archeologie,“ řekl její kolega Pavel Fojtík.