VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Někdo si kupuje auťáky, já všechny peníze procestuju

NYMBURK - Nymburský cestovatel a námořník Petr Polesný už navštívil 106 zemí světa a obeplul i svět. Prý mu to nepřipadá jako něco výjimečného.

16.6.2007
SDÍLEJ:

Petr PolesnýFoto: Deník/ Lukáš Trejbal

Absolvoval jsi námořnickou akademii. To nebývalo obvyklé v 70. letech minulého století?

To ne, ale byla to jediná možnost, jak se dostat ven. Zvolil jsem tuhle cestu, protože za bolševika si nikam nesměl.

Kam jsi nejprve s říční plavbou vyrazil a co jste vezli?

Do Hamburku, tam jsme jezdili často. Vozili jsme všechno možné, od hrníčkůpo stroje. Těch jsme navozili tuny, byli jsme strojírenská velmoc. Zpátky z Hamburku třeba obilí nebo rudu.

Trávil jsi tedy hodně času na Labi?

Jako kapitán jsem jezdil na Labi s uhlím do Chvaletic. Mělo to trvat rok, nakonec jsem jezdil jako tramvaják tři rokyz Prosmyk u Litoměřic do Chvaletic a zpátky. Po téhle cestě potkáš 14 zdymadel. Práce šífáka na řece je zajímavá a těžší než na moři. Námořní loď je plovoucí fabrika.

Jak dlouho trvala taková cestana moři?

Různě, my jsme jezdili i pro zahraniční firmy. Jednou jsem se vrátil domů až po 13 měsících. Rajzovali jsme u Japonska a pak dostali pokyn směr Austrálie. Nikdy jsme pořádně nevěděli, kdy se vrátíme.

Co jsi v přístavech podnikal?

Když loď kotvila, prováděli jsme údržbu. Mohli jsme se také podívat až deset kilometrů od přístavu. Několikrát jsem to asi překročil. Jednou jsem se byl podívat z Montrealu na Niagárské vodopády. Těch 800 kilometrů jízdy stálo opravdu za to. Pořád nad tebou visel Damoklův meč, že když to někdo propískne v kanceláři, seberou ti takzvanou námořní knížku. Byl jsem navíc politicky na indexu. Odmítl jsem vstoupit do komunistické strany, řekl jsem, že pocházím z křesťanské rodiny.

Co moře a mořská nemoc?

Všichni trpí tím, když se loď houpe. Nikdo není proti tomu úplně imunní. Nejhorší je, když špička lodi najede na vlnu a ten zadek se propadne. Je to jako v nějakém rychlovýtahu. To je teprve jízda. Mně vlny nic nedělaly. Na lodi se ale moc nevyspíš, když je bouře.

Těšil ses z pracovních cest vždycky domů?

No jasně. Hlavně pojem času byl jiný. Na moři to někdy bylo dlouhý. Na pevnině pak utekly čtyři měsíce jako voda. První měsíc ses rozkoukával, znovu si zvykal na normální život.

Kolik si toho viděl na mořské plavbě?

Projel jsem na sto přístavů, ale Hamburk je Hamburk. Ať se podívám kamkoli, je symbolem starého přístavu. Nejen tím, že tam je zábavní park. Objemem přepravy byl tehdy jedním z největších. Kredit mu dneska vzal Rotterdam a další města.

Co jsi ve volném čase kromě výletů dělal?

Vždycky jsem si s sebou vezl dlouhý seznam, co mám kamarádům a známým koupit. Kupoval jsem všechno. Já jsem si zařídil bydlení, od lednice po barevnou televizi. Pro ostatní hlavně džíny. Na tu dobu jsme v osmdesátých letech chodili docela slušně oblíkaní. Tady bylo houby.

Námořníci mají i své hodnosti. Jaké jsi dosáhl ty?

Na Labi jsem byl kapitán, na moři třetí strojní důstojník. Bylo to všechno kvůli politice. Ostatní kluci měli rychlejší postup, ale já toho nelitoval.

Chodili jste v Hamburku do nějaké hospody?

Tam byl plovoucí kulturák. Stát tam měl od německého sněmu pronajaté dva velké přístavní bazény. A tam kotvil i tenhle kulturák. Tady jsme měli své pivo, chodili jsme tam i do kina.

Vyjmenuj některé další přístavy.

Rádi jsme jezdili do Jižní Ameriky. Také do Indie, kde jsme kotvili klidně měsíc. Tam jsem vyrážel. Přišel indický agent a vozili nás mikrobusy po okolí. Udržovali jsme loď, to se dělalo pořád. I při vykládce a nakládce.

Do Indie jezdíš i jako cestovatel?

Byl jsem tam dvakrát. Ta země je o něčem úplně jiném než tady. Jsem rád, že žiju v Čechách. Tam jsou ohromné rozdíly mezi chudými a bohatými lidmi. Chudí Indové tam umírají na chodníku, nikdo si jich nevšimne. Mámy mrzačí své děti, aby snadněji vyžebraly na potravu. V Bombaji jsem viděl, jak policie šťouchá do lidí na ulici, jestli ještě žijí. Ty mrtvé nakládá na vozík.

Kam se rád vracíš?

Do Karibiku, ten miluju.I lidi, co tam žijí. Líbí se mi i na Kubě. Měli tam ve čtvrtích uliční výbory. Po 22. hodině se tam každý, kdo tu nebydlel, musel zapsat do knihy. Jednou prezident Fidel Castro vyhlásil, že do nočních podniků smí pouze páry. Tak jsme si sháněli ženské. Někteří námořníci zůstali v zahraničí kvůli známosti. Zajímavé je to v Brazílii, tam holky balí kluky. Po fotbale tam je sex sport číslo dvě. Já jsem se vždycky strašně domů těšil. Máme tady nejlepší pivo a nejkrásnější ženy. Vím, co říkám.

Nelákala tě někdy cesta kolem světa?

Nijak zvlášť jsem nic nepřipravoval, ale svět obeplul. Na námořní lodi Třinec. Kolikrát si nevěděl, kam jedeš. Věděl jsi, že cíl je Severní Amerika, ale víc třeba ani ne. Tehdy jsme vyrazili z Amsterdamu do Spojených států, pak po řece Svatého Vavřince do Montrealu. Vyložili jsme a pluli do Jižní Ameriky, kde jsme zbytek nákladu nechali v Brazílii. Prázdní jsme propluli Panamským průplavem a 30 dní jsme neviděli ani živáčka, jedinou loď. Tak jsme dopluli do Japonska. Pak do Austrálie a znovu přes Panamu na Baltické moře. Na moři jsme strávili 13 měsíců. Dostal jsem pakz Londýna certifikát o tom, že jsem obeplul svět.

Co jste na lodi dělali během volna?

Jako strojník děláš od osmi do pěti. Pak si dáš sprchu a máš volno. Hráli jsme na kytary, dalo se tam dohromady několik kapel. Dlouze jsme si povídali, je dost času. Posádka čítala kolem 30 lidí a dělila sena palubní posádku, strojníky a stevardy.

Co jste jedli?

Českou kuchyni. Jezdilis námi špičkoví kuchaři, dvakrát týdně pekli chleby a rohlíky. Nejlepší kuchař byl ten, který během půlroční plavby ani jedno jídlo neopakoval. Já jsem nikdy tak dobře nejedl. Nymburák Jarda Brabec tam vařil. Výborný kuchtík. Před Vánoci se vyklidila jedna kajuta a ta byla zarovnaná cukrovím. Kuchaři si vysílačkami posílali recepty. Sázeli se, kdo udělá víc druhů cukroví. Jednou jsem napočítal 40 druhů. Trávil jsem víc štědrých dnů na lodi než doma.

Co nějaké rituály na lodi?

Asi největší je pasování nebo křest, když přejíždíš poprvé rovník, to znamená ze severní na jižní polokouli. Neptunova družina tento křest připravuje. Nejdřív ti pořádně zdevastují kajutu. V pytli mají písek a hrách. Roztrhli mi peřinu a med s vodou napatlali na umakartové stěny. Bylo nás tehdy asi osm, které staří námořníci křtili. Upevnili nám za hlavy žebřík a trochu pozlobili. Rozbili třeba pukavceo čelo, kropili nás vodou. Musíš se taky vyplatit. Dvě bedny whisky to spravily.

Neschází ti dneska plavba?

Ani ne, už to není taková pohodička jako tehdy. Skončil jsem v roce 1997, kdy byla námořní plavba zrušená. Chvíli jsem plul pod panamskou vlajkou. Každý rok jezdím vždycky tak měsíc na řece Rýn pro holandskou společnost.

Kolik si navštívil zemí?

Tak 106. Nyní se chystám do Norska, na podzim do Dominikánské republiky a Venezuely. Nepřijde mi to ale nějak výjimečné. Někdo to vrazí do drahých auťáků, já všechny peníze procestuju.

Kromě plavby a cestování ses angažoval i kolem skupiny Gradace?

Ano, jezdil jsem s nimi jako bedňák. Já jsem bigbíťák a znám tuhle partu už od dob Dabble Dose. Moje volno v Nymburce byla hlavně muzika a sport.

Co děláš mimo cestovku?

Přednáším v Nymburce, Poděbradech, Kolíně nebo Kutné Hoře. Sám natáčímv zemích, které navštívím, a pak to promítám s doplňujícím výkladem. Jsem čundrácký typ. Nejraději vyrážím ve skupince se spacákem a stanem. Navštívil jsem asi šest olympiád, vloni jsem byl na fotbalovém mistrovství světa v Německu. Jsem vášnivý fanda místního Polabanu.

16.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

DAVID SE JMENUJE PO TÁTOVI. Davídek Votruba se narodil v sobotu 11. listopadu 2017 ve 23.08 hodin s mírami 48 cm a 2 980 g. Rodiče David Votruba a Klára Jílková se  radují doma v Nymburce.
13

FOTO: Právě jsme se narodili

Vánoční strom v Nymburce. Ilustrační foto.

Rozsvícení stromu bude letos v neděli

Byt jako investice? Splátky vás vyjdou dráž

Sníte o vlastní nemovitosti, která bude vydělávat za vás? Fajnová myšlenka, ale neoplýváte-li tučným kontem, vše si pořádně spočítejte. Cesta k úvěru bude totiž náročnější. Tedy pokud přiznáte váš skutečný záměr. Zda se takový úvěr vyplatí, přibližuje Lucie Drásalová, hypoteční analytička Partners.

Noc divadel nabídne spoustu zážitků už za bílého dne

Střední Čechy /VIDEO, FOTOGALERIE/ – Hlavním městem sobotní akce Noc divadel se nepochybně stane Praha, kde nejenom představení, ale také prohlídky, setkání s herci či divadelní dílny, autorská čtení, muziku nebo performance nabídne půl stovky souborů a institucí. Na pozoruhodné kulturní zážitky se však o třetí listopadové sobotě lze těšit i v okolí metropole.

Představitelé kraje budou 17. listopad slavit jen s těmi nejbližšími

Střední Čechy – Jedno z nezapomenutelných období v životě. Tak hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) zavzpomínala pro Deník na dobu kolem 17. listopadu 1989, jehož výročí si nyní připomínáme. Na chvíle, které si někteří pamatují, jako by to bylo včera – byť již uplynulo 28 let.

AKTUALIZOVÁNO

ON-LINE: Ptali jste se Petra Fialy, předsedy hokejového klubu z Poděbrad

Poděbrady - Dříve hrál hokej za Poděbrady, dával mnoho gólů, byl jedním z největších tahounů týmu několik sezon. A u tohoto sportu zůstal i po konci aktivní kariéry. Petr Fiala z Poděbrad je předsedou hokejového klubu z lázeňského města. Navíc je také zastupitelem města. Na dotazy čtenářů odpovídal v online rozhovoru ve čtvrtek od 13 do 14 hodin.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT