Ve čtvrtek 14. listopadu oslavíme 150. výročí narození významného nymburského rodáka Ing. Emila Zimmlera, Dr. tech. h. c. V tento den bude odhalena pamětní deska na Zimmlerově rodném domě a slavnostně pokřtěna kniha Emil Zimmler: Moje inženýrské paměti.

Emil Zimmler byl odborníkem v oboru vodohospodářství a vodní stavby, státním úředníkem zastávajícím důležité pozice v daném oboru 
a dlouhá léta reprezentantem české inženýrské elity. Velkou část profesního života strávil ještě v rakousko-uherské monarchii, v závěru kariéry působil až do roku 1924 na Ministerstvu veřejných prací ČSR, jehož vodohospodářský odbor pomáhal v novém státě organizovat a rozvíjet.

Po celé zbývající období první republiky byl reprezentativní postavou české techniky; angažoval se v řadě profesních organizací a spolků, především v Masarykově akademii práce, v níž byl v letech 1926 až 1932 dvakrát za sebou zvolen prezidentem, dále ve Spolku inženýrů a architektů, v České matici technické 
a v Technickém muzeu československém.

V roce 1900 nastoupil ve Vídni na ministerstvu vnitra do odboru výstavby vodních cest. Tato problematika pak provázela Ing. Zimmlera celý profesní život.
Po získání zkušeností dostal místo v Praze. Nastoupil do Komise pro kanalizování Vltavy a Labe, stal se zástupcem ředitele a byl zodpovědný za splavnění úseku Praha – Mělník. V rámci svého pověření se podílel například na výstavbě plavebního zdymadla v Hoříně a spojovacího kanálu Hořín – Vraňany. Aktivně se účastnil plánování, projektování a výstavby vodních děl na středním Labi (Kolín, Poděbrady, Nymburk).

Po vzniku ČSR v roce 1918 se stal ministerským přednostou vodohospodářského odboru a v roce 1924 odešel do penze. Roku 1925 byl Emilu Zimmlerovi udělen čestný doktorát na Českém vysokém učení technickém v Praze.

V roce 1925 dokončil Emil Zimmler své „inženýrské paměti", pozoruhodné dílo, 
v němž kromě rodinného prostředí a vzdělávání reflektuje situaci v technické, zejména pak vodohospodářské práci 
v Čechách v závěru 19. a na počátku 20. století.

Paměti Ing. Emila Zimmlera jsou rozsáhlým dílem, které nyní s podporou města Nymburk a Národního technického muzea vydává ve dvou svazcích nakladatelství Scriptorium v ediční řadě Manu propria pod názvem Emil Zimmler: Moje inženýrské paměti.

Edičně je k vydání připravili PhDr. Michaela Havelková, Ph.D. (město Nymburk) a PhDr. Jan Hozák (Národní technické muzeum). Editoři opatřili edici pamětí vysvětlivkami, rejstříky a rozsáhlou úvodní studií, jež se zabývá soukromým i profesním životem Emila Zimmlera a jeho vztahem k rodnému Nymburku.

Program oslav 14.11. v Nymburce

14.00 Odhalení pamětní desky na rodném domě v Palackého třídě čp. 120/15.

Hálkovo městské divadlo:
15.30 Slavnostní křest knihy Emil Zimmler: Moje inženýrské paměti.
15.45 Literárně-hudební pásmo vycházející ze Zimmlerových pamětí. Účinkují: František Kreuzmann, Jan Řehounek, Jiří Teper a Martin Blažek z kapely Crossband.

Autoři: Markéta Tomčíková, Lukáš Trejbal