Stále se tomu říká povinná četba, i když poněkud nepřesně. „Část toho, co přečtou, si mohou sami vybrat,“ říká Alena Mrázková, učitelka češtiny a literatury na druhém stupni Základní školy Komenského v Nymburce.

Není účelem, aby děti ve třídách nebo v čtenářských denících reprodukovaly obsah knihy. „To si nakonec při dnešních technologiích snadno vygooglí. Já osobně kladu důraz na to, aby knížku uměli zhodnotit. Když se jim něco líbilo, aby to uměli popsat, stejně tak, když se jim něco nelíbilo,“ vysvětlila pedagožka.

Den otevřených dveří v chatě spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku.
Chatu Bohumila Hrabala v Kersku chce kraj během příštího roku otevřít veřejnosti

Seznam knih z povinné literatury se s léty přirozeně proměňuje. „Kytice od Erbena, to ještě asi ano, možná i nějaké Nerudovy povídky, ale určitě máme větší zastoupení současné literatury. Děti mají většinou možnost si ze seznamu samy vybrat, co by si rády přečetly, a pak tu knihu ve třídě odprezentovat,“ vysvětluje nymburská češtinářka.

Ve většině případů se pak dá rozpoznat, kdy si dítě se zájmem knížku přečetlo a kdy si jen prolétlo obsah. „Na rovinu třeba řeknou, že to bylo staré téma, špatně se to četlo, čeština nebyla moderní a podobně,“ popsala Mrázková.

Populární jsou komiksy

Pokud si žáci mohou vybrat, dávají samozřejmě přednost soudobým knihám. V popředí se stále drží třeba série Deník malého poseroutky. „To se dětem líbí i proto, že tam je čtení relativně méně. Je to forma komiksu. Ale je důležité, že si to dítě opravdu přečte,“ zdůrazňuje učitelka.

Výstava je k vidění na kolonádě v Poděbradech. Autorem snímků  je místní přírodovědec Zdeněk Souček.
Výstava na kolonádě budí rozruch. Ukazuje ptáky, kteří žijí v lázeňském parku

Je to právě komiks obecně, který si malí čtenáři v současnosti oblíbili. Při návštěvě třídy v knihovně jsou komiksy často tím prvním, po čem do regálů sáhnou. Navíc v hodinách slohu nebo literární výchovy mohou komiksy sami tvořit. Sedmáci například nedávno tvořili vlastní komiks na základě přečteného příběhu o Kryštofu Kolumbovi. Starší školáci dávají přednost fantasy či sci-fi literatuře, u dívek jsou to pak zajímavé příběhy, ve kterých často hraje roli zvíře.

Doporučují i audioknihy

Alena Mrázková přiznává, že dostat dítě ke čtení knih je v dnešní době náročnější. „Měli jsme tu divadlo o Shakespearovi, v němž herci nabádali ke čtení knih. Já sama dětem občas říkám, pokud nezvládnou přečíst celou knihu, ať si ji poslechnou načtenou jako audioverzi. A sami mezi učiteli často vedeme debaty, jaké knihy dneska dětem nabízet. Každý učitel k tomu přistupuje jinak, ale cestu se snažíme najít všichni,“ dodala nymburská učitelka literatury.