Spolu s dalšími třemi vrstevníky seděli v autě, které havarovalo a skončilo pod vodou v Mrlině u hydroelektrárny. Zatímco mladíci se z auta dostali, o tom, že Kristýna dostane další životní šanci, rozhodl v dramatických minutách právě David. „Za svoji mnohaletou praxi jsem se nesetkal s mnoha případy, kdy by se opravdu někdo takto statečně zachoval. Byl jste v tu chvíli jejím strážným andělem,“ řekl policejní rada Marek Šmíd při předávání Pamětní medaile.

Krátká cesta z Vesláku

Pětice přátel mířila autem zhruba půl hodiny před půlnocí 30. srpna z posezení na Vesláku. Kristýna, která seděla na místě spolujezdce, si kvůli nehodě z celého dne nic nepamatuje. Naopak David si na ty chvíle vzpomíná poměrně přesně. „Seděl jsem za řidičem a vzadu se s někým bavil. Pak jsem si všiml, že jedeme dost rychle a věděl jsem, že před elektrárnou je zatáčka. Zařval jsem na řidiče, ať brzdí. Pak už jsem jen slyšel ránu a cítil, jak se auto plní vodou,“ popisuje chvíle hrůzy devatenáctiletý mladík.

Vylezl spolu s dalšími kluky z auta na břeh. Ale Kristýna chyběla. I přes to, že byla tma a voda hodně studená, neváhal ani na chvilku. „Hodně mi pomohla světýlka, která svítila pode dveřmi u řidiče. Ty dveře byly otevřené. Jinak nebylo skoro nic vidět. Když jsem poprvé chytil Kristýnu a chtěl ji vytáhnout, tak to nešlo,“ vybavuje si mladý hrdina. Znovu se vynořil nad hladinu, aby nabral vzduch a vrátil se pod vodu. To už ze břehu sledovali jeho záchrannou misi policisté i záchranáři.

Davidovi došlo, že kamarádka je připoutaná bezpečnostním pásem. „Podařilo se mi pás rozepnout a hroznou silou jsem s Kristýnou škubnul. Tělo se uvolnilo a bylo možné ji vytáhnout,“ vzpomíná na drama David. Celou akci zvládl na tři nebo na čtyři potopení. Kristýna byla v bezvědomí a ještě neměla vyhráno. „V tu chvíli jsem vůbec nepřemýšlel o tom, co dělám. Asi po dvou dnech mě začalo mrzet, že jsem to celé nezvládl ještě rychleji,“ říká skromně hrdina okamžiku.

Ochrnutá nebude!

Kristýnu pak čekal relativně dlouhý pobyt v motolské nemocnici. Těžko popsatelné chvíle zažívali v ty dny i její rodiče. „Pod vodou strávila deset minut. Byla na přístrojích, měla i mimotělní oběh. První dny jsem se bála, jestli to přežije. Ty další dny přišel strach spojený s tím, jak moc bude poškozený mozek,“ vybavuje si maminka Kristýny. Otci se trochu ulevilo ve chvíli, když jeho dcera začala vykazovat známky pohybu. „Bylo jasné, že ochrnutá nebude. Ale říkalo se, že každá minuta pod vodou znamená 25% odumření mozku. To byly hrozné představy,“ líčil trýznivou nejistotu otec Kristýny.

Nakonec všechno dopadlo tím nejlepším možným způsobem. Kristýna nemá žádné následky a podle maminky dokonce nemá ani psychický blok jezdit autem, koupat se nebo se potápět. Nakonec všechno dobře dopadlo i pro řidiče, který původně dostal u soudu podmínku. V odvolacím zřízení mu pak byl trest zrušen.

Policejní rada Marek Šmíd zdůraznil, že podle jeho přesvědčení se v případě Davida Soběslava jedná o zcela výjimečný čin. „Pamětní medaile se uděluje zpravidla policistům. Jen výjimečně může být udělena někomu, kdo není členem našeho sboru. Já však chci v tomto případě využít své pravomoci a tuto medaili Davidovi udělit jako poděkování za jeho mimořádný skutek,“ konstatoval policejní rada.

Chování Davida ocenila i Ivana Buriánková, ředitelka projektu Gentleman silnic, jehož partnerem je Generali Česká pojišťovna. „Nemá cenu přát si, aby se nehody nestávaly, protože víme, jaká je realita. Nicméně pokud k nehodě dojde, tak by bylo moc dobře, kdyby byl vždycky na místě někdo, jako David,“ řekla při předání titulu Gentleman silnic mladíkovi z Nymburka.

Ten před nedávnem úspěšně odmaturoval a míří na vysokou školu, konkrétně Dopravní fakultu do Pardubic a svůj budoucí život chce spojit s železnicí. Kristýna je za kamarádovu pomoc velmi vděčná. Své životní plány do budoucna však říkat nechce.