Město Nymburk má k dispozici architektonickou studii a nyní probíhají projekční práce. „Současně připravujeme žádost o dotaci z podpory národních kulturních památek. Její výše by mohla dosáhnou až 75 procent uznatelných nákladů. Celková rekonstrukce je vzhledem k časové a finanční náročnosti plánována do třech navazujících etap,“ vysvětlil místostarosta Zdeněk Vocásek.

Pokud se podaří všechny další kroky včetně zmíněného získání dotace, dokončení příprav projektu v součinnosti se stavebním úřadem a v neposlední řadě vysoutěžení firmy, která opravy provede, pak je reálný termín začátku rekonstrukce druhé pololetí příštího roku.

Celková stavba by měla po rekonstrukci působit uceleným a čistším dojmem a nebude chybět ani zvon na střeše krematoria navržený přímo architektem Bedřichem Feuersteinem. Interiéry budou rekonstruovány tak, aby zůstaly zachovány původní historické prvky.

Co se změní

Na architektonické studii město, které je investorem, úzce spolupracovalo nejen s jejím autorem architektem Tomášem Podrázským, ale i s Národním památkovým ústavem a památkáři krajského úřadu, do jejichž pravomoci národní kulturní památka spadá.

Podle nymburského místostarosty Zdeňka Vocáska je budova krematoria ve špatném stavu. „Vyžaduje kompletní rekonstrukci, a to nejen po technologické, ale hlavně po provozní stránce. Jde o samotnou organizaci obřadů. Je nutné upravit prostory pro pozůstalé, výstav těla, prostory pro obřadníky, přestěhování a vytvoření kolumbária i úpravu veřejných WC,“ uvedl Vocásek.

O konkrétnějších úpravách mluví i úvahy architekta Podrázského. „Dispozice interiéru bude upravena, aby umožnila kvalitní pohyb smutečních hostů, administrativního personálu i personálu provozní části. Detailně bude řešen interiér hlavního sálu, provozu smutečních hostů a dalších prostor přístupných veřejnosti. V interiéru hlavního sálu bude cílem vizuálně se přiblížit původnímu vzhledu z doby vzniku a případně jej doplnit o soudobé prvky ve velmi decentní míře. Hlavní stropní svítidlo by mohlo být navrženo ve spolupráci s kvalitním současným umělcem,“ píše architekt.

Další veřejně přístupné prostory by podle něj měly být navrženy v decentním současném stylu, který by na sebe neměl strhávat pozornost, ale zároveň by měl vytvořit příjemný prostor pro smuteční hosty.

Podle dřívějších slov místostarosty by se zamýšlená rekonstrukce měla týkat nejen samotného objektu krematoria, ale i budovy hřbitovní správy, oplocení, či nového informačního systému. V plánu je i koncept budoucího rozvoje hřbitova, návrh nového kolumbária a řešení nevyhovující rozptylové loučky.

Architekt Tomáš Podrázský navrhuje změny například právě u objektu hřbitovní správy hned u hlavního vchodu. „Zde by bylo dobré situovat vrátnici, recepci nebo prostě první místo, kde lidé přijdou do kontaktu s personálem při prvním příchodu. Zbytek administrativního provozu, minimálně co se týče krematoria, by bylo dobré umístit do samotného krematoria. (…) Osobně cítím, že u hlavního vstupu by mělo být umístěno hlavní WC pro celý areál - tudy lidé přicházejí a odcházejí a člověk by to zde očekával. V krematoriu bude nějaké menší WC také,“ navrhuje Podrázský.

Kolumbárium ne jako paneláky

V rámci změn na hřbitově se počítám s novým trasováním cest či s novým rozložením hřbitovních míst. Podle architekta stojí za úvahu i přesunutí technického dvora dál od krematoria, „kde dvůr působí nepatřičně a je v tvrdém konfliktu s pietní funkcí prostoru kolem krematoria.“

Vzniknout by měl i nový informační systém složený z orientačních a prezentačních tabulí. „Kromě základní prezentace historie národní kulturní památky krematoria by se hodilo navrhnout i esteticky kvalitní a jednotný systém orientačních tabulí, map a popisek, který by byl sladěný a jednotný pro celý areál včetně návaznosti do interiéru krematoria,“ navrhuje architekt.

Zásadní by pak měl být přesun kolumbária. „Bude třeba nalézt kompromis mezi požadovanou kapacitou a tím, aby kolumbária nevypadala jako paneláky. Nabízí se třeba poloha za krematoriem mezi stromy naproti zadnímu provoznímu vstupu do krematoria. S možností rozšíření kapacity směrem na východ nebo do prostoru stávajícího technického dvora,“ uvažuje Podrázský.

Proměnou projde také rozptylová loučka. Bude třeba vyřešit prostor pro pokládku svíček, věnců a květin. „Uvažuji o zapojení kvalitního současného umělce, který by místo doplnil uměleckým dílem. Součástí návrhu bude i malé výběrové řízení a komunikace s potenciálními umělci,“ uvedl architekt.

Nakonec by změnou mělo projít i samotné oplocení hřbitova. To by mělo být barevně sjednocené a zvažovat se bude i úprava vrat.

Nymburské krematorium bylo postaveno v letech 1922 až 1924 podle plánů architekta Bedřicha Feuersteina a Bohumila Slámy. Stavba je jednoduchá, soustředěná na elementární geometrické formy. Půdorys obřadní budovy přechází z obdélníku v přízemí do oválu v patře. Vnitřní prostor je charakteristický svými elementárními tvary, které nejsou dekorativní, nýbrž funkční. Obřadní síň je prosvětlena okny souměrně umístěnými po čtyřech jejích stranách. V roce 2017 byl objekt prohlášen za národní kulturní památku. Zdroj: wikipedia.cz