Od 1. února 2012 působí na oddělení gynekologie a porodnictví Nemocnice Nymburk nový primář. MUDr. Dušan Kolařík si s sebou přinesl zkušenosti 
z předchozích působišť, začínal v malé nemocnici v Hodoníně a od roku 1998 pracoval v Praze. Nejprve ve Všeobecné fakultní nemocnici
u Apolináře, poté deset let Na Bulovce a poslední rok v Podolí. „Doufám, že jsem si 
s sebou přinesl široké zkušenosti, abych mohl vyhovět místním lidem a doplnil oddělení o služby, které tu třeba už fungovaly, i o nové,“ řekl 
v úvodu našeho setkání nový primář.

S jakou představou o oddělení jste sem nastoupil?
Jistěže jsem se předem zajímal o informace a zjistil jsem, že oddělení má dobrou historii, působil zde pan primář Toman, což je specialista
a uznávaný odborník. Od té doby, co odešel za atraktivnějším místem, se tato tradice přerušila, ale je na co navazovat. A já jsem tu od toho.

Váš předchůdce ale třeba dokázal sehnat sponzory
a nově vybavil porodní sál.
Určitě, každé nové vybavení se mi zamlouvá, nyní už ho nebudu muset shánět já. Na druhou stranu kladu větší důraz na to, zda oddělení dobře funguje z hlediska servisu pro lidi.

S jakou vizí jste do nymburské nemocnice přišel?
Především chci, aby místní gynekologie a porodnictví bylo alternativou pro lidi, kteří tady bydlí. To znamená, aby nemuseli dojíždět do nemocnic v Praze, Kolíně, Boleslavi.

Co to podle vás obnáší?
V porodnici se musí vést porody kvalitně a bezpečně. Porodnictví jde ruku v ruce
s komplikacemi a na nás je, abychom neměli zbytečné komplikace a komplikace, kterým lze předcházet. Hlavním cílem tedy je, aby se lidé 
s důvěrou obrátili v tomto případě na porodnici. V oblasti gynekologie se zaměříme také na léčbu úniku moči. Urogynekologie je zároveň obor, který jsem vystudoval. Kromě klasických metod operací budeme využívat i moderní použití sítěk a pásků, které jsou často efektivnější 
a už se o nich dost mluví.

Vidíte souvislost se stárnoucí populací?
Statisticky má problémy 
s močením každá třetí žena po přechodu. Můžeme si tak představit, že jich tady žije několik tisíc. Jejich problém ještě nemusí být závažný nebo o něm prostě nemluví, ale těm, které trápí, nabídneme léčbu v Nymburce. Nemusí pak jezdit do Prahy. Jsem přesvědčený, že jakmile se
o těchto problémech začne mluvit, a už se tak děje, zjistíme, že se týká mnohem více lidí. Platí, že když o problému nemluvíte, jakoby neexistoval.

Chystáte další novinky?
Ano, důležitá novinka souvisí s mým také nově příchozím kolegou Svobodou, který má licenci. Jedná se o expertní kolposkopii, metodu, která se používá k detekci onemocnění děložního čípku. Díky přístroji kolposkopu, který máme k dispozici, máme nadstavbu českého screeningu nádoru děložního čípku. Tak můžeme pacientku zároveň sledovat i ošetřovat. Tuším, že nikdo v širokém okolí kromě Prahy tuto licenci nemá. Jedná se o nutný mezikrok mezi vyšetřením a operací. Zastávám názor, že každá operace je příliš zásadní zásah do lidského těla a vždy je důležité ji předem zvážit.

Chystáte nějaké personální změny?
Přišel jsem do kolektivu, kde je pět stálých lékařů na plný úvazek, další dochází přes den a dále máme spolupracující lékaře na služby. Aby bylo možné zajistit permanentní provoz oddělení, který spočívá ve třiceti dnech po dvou lékařích – jeden v nemocnici a druhý v dosahu 
s příjezdem do deseti minut, rád bych provoz ještě posílil alespoň o dva lékaře. Intenzivně na tom momentálně pracuji, jednám s lékaři. Potřebuji, aby měli lékaři v nemocnici zároveň možnost se vzdělávat. Čili bude se jednat o posílení týmu. V první řadě mi jde o bezpečnost, tedy vždy musí být přítomný lékař.

Jak byste posoudil nymburskou nemocnici ve srovnání s vašimi předchozími zkušenostmi?
V nemocnici podobného formátu jsem pracoval před patnácti lety, což je nesrovnatelné. Dnes je stěžejní ambulantní péče. Nepotřebujeme tolik lůžek na oddělení, abychom byli schopni zajistit dostatečnou péči. Porodnice má své rezervy. Péči tak můžeme rozšiřovat. Ideální by bylo dostat se na hranici osmi set porodů za rok, což by znamenalo, že porodnici nehrozí zrušení ve smyslu nařízení ministerstva zdravotnictví.

Vaším cílem tedy bude zachovat porodnici.
Rozhodně, ona tady má své místo. Jen ho potřebujeme obhájit a k tomu potřebujeme její využívání. Ženy, které nám dají svou důvěru a my ji nezklameme.

Mým současným cílem je oslovit všechny lékaře 
v okruhu asi dvaceti kilometrů a nabídnout jim spolupráci. Pokusím se je přesvědčit, že nám mohou svěřit své pacientky a sami se přesvědčili, jak to v nemocnici funguje, například ve srovnání se stavem před rokem. Myslím, že máme, co nabídnout, ale získání důvěry jistě trvá delší dobu. To bude v horizontu měsíců.

Vyhovuje vám zázemí nemocnice, materiální vybavení?
Máme v nemocnici lůžka, což je základ. Máme výborně vybavený operační sál, a to na úrovni lepších pražských nemocnic. Je tady velmi ochotný personál a excelentní tým porodnice, který funguje a cítím z nich ochotu dále se zlepšovat a vyvíjet. Máme ultrazvuk, kolposkop a další naprosto dostačující vybavení, které nám umožňuje kvalitní práci. Jak jsem se zmínil, porodnictví není nic jiného, než předcházení komplikacím
a na to je porodní sál dostatečně vybaven.

Co se komfortu týče, mají
u nás ženy v první době porodní k dispozici vanu, míč, relační stoličku, hudbu pro uvolnění. Musím ale zároveň říci, že jsem zastáncem klasického porodu, nikoli například porodu do vody. To není pro člověka jako savce přirozené a výzkumy, kterým jsem byl přítomen, jasně ukázaly, že se jednalo o slepou větev alternativních porodů. Není to přirozený porod, považuji to spíše za módní výstřelek.

Ženy u nás mají komfort 
v podobě volnosti pohybu, volného chození, relaxace před samotným porodem 
a samozřejmě ve vstřícném přístupu personálu. Tím můžeme především konkurovat velkým porodnicím, kde není při velkém množství porodů možné zajistit individuální péči, jako u nás.

Vizitka MUDr. Dušana Kolaříka:

Dušan Kolařík (42) vystudoval obor urogynekologie, na který se nyní chce zaměřit také na nymburské gynekologii. Svou profesní dráhu začínal v malé nemocnici v Hodoníně a od roku 1998 pracoval v Praze. Nejprve ve Všeobecné fakultní nemocnici u Apolináře, poté deset let Na Bulovce a poslední rok v Podolí. Od 1. února 2012 působí na oddělení gynekologie a porodnictví Nemocnice Nymburk jako primář. Mimo jiné se chystá posílit tým na oddělení a navázat více spolupráci s okolními lékaři. Do nymburské nemocnice dojíždí asi šedesát kilometrů ze Zdibů u Prahy.