Začal boj o život sedmaosmdesátileté seniorky ze Sadské. Bodnutí zákeřným hmyzem ji zastihlo údajně při loupání jablek. „Paní jsme museli připojit na infuze a aplikovat patřičné léky. Poté jsme ji převezli do nemocnice,“ líčí záchranář.

Ženu zachránili, nicméně podobných případů jsou letos stovky a záchranáři varují, že počet těchto nebezpečných situací je letos výrazně vyšší, než v předchozích letech.

Mluvčí středočeské záchranky Tereza Janečková to dokládá čísly. „328. To je počet případů pobodaných lidí od včel, vos a sršňů, ke kterým vyjížděli záchranáři ve středních Čechách od začátku letních prázdnin. Průměrně se jedná o 9 takových výjezdů za den, nicméně jenom během uplynulé středy jich měli středočeští záchranáři 25. Oproti loňskému roku evidujeme nárůst těchto zásahů o 14%,“ uvedla Janečková.

Varovné příklady uvádí i z okolních regionů. „Během minulé středy záchranáři zasahovali například ve Zbraslavicích na Kutnohorsku, kde devětatřicetiletého muže píchl sršeň do ucha. Muž měl prudkou alergickou reakci s krátkodobým bezvědomím, poklesem tlaku, nevolností, kopřivkou a otoky. Po zaléčení záchranáři muže předali na jednotce intenzivní péče v Kutné Hoře,“ popisuje další dramatickou situaci Janečková.

Minulý týden kladenští záchranáři vyjížděli na pomoc ženě, kterou v lese poblíž Kladna poštípal roj lesních včel, žena skončila na centrálním příjmu v Kladenské nemocnici s celkovým zhoršením zdravotního stavu.

Ve většině případů se jedná o alergické reakce nebo o větší počet žihadel či bodnutí v oblasti krku a úst, kdy hrozí otoky a následné dušení. V takových případech by se měla záchranná služba volat vždy. Není bohužel pravidlem, že lidé, kteří nejsou alergičtí na pobodání hmyzem, nemohou dostat alergickou reakci. „Bohužel i takové případy jsou. Drobné otoky a bolestivost v místě vpichu jsou normální, ale při jakémkoliv náhlém zhoršení zdravotního stavu, je třeba ihned zavolat záchrannou službu,“ říká mluvčí záchranky.

Důležité je v takové situaci nejen umět dobře poskytnout první pomoc v této situaci, ale zaměřit se zároveň na prevenci, tak aby k bodnutí vůbec nemuselo dojít.

Na co si tedy dávat pozor? „Nechodit v trávě bez obutí. Procházky vyžadují jistou opatrnost a obezřetnost. V zemi, ve starých kmenech, pařezech a hromadách dřeva, ale i na půdě a střeše se mohou skrývat vosí i sršní hnízda. Důležité je s tímto faktem preventivně počítat a hmyz nedráždit prudkými pohyby a ani u dětí oblíbeným rýpáním klacíkem ve vosím hnízdě.

Pokud už k nehodě, která má za následek vyrojení vzteklých vos, dojde, doporučuje se dát se na rychlý ústup.

Pokud už k poštípání dojde, jak tedy poskytnout první pomoc?

„Chladit lokálně místo bodnutí a otok obkladem nebo studenou vodou. Otoky jsou nejen viditelné na povrchu, ale mohou otéci i sliznice – např. v dutině ústní, ve vchodu do dýchacích cest,“ radí Janečková.

Při pobodání na krku a v dutině ústí může dojít k otoku a následnému zúžení hrtanu, což může vést k dušení i lidí, kteří nejsou alergici. Proto je třeba v těchto situacích vždy volat rychlou lékařskou službu na č. 155.

Před příjezdem sanity je třeba uvést pacienta do klidu, stínu, nepokládat, ale nechat ho sedět (lépe se mu tak dýchá). Otok dutiny ústní, krku a hrtanu lze zmírnit a zpomalit chladnými obklady, cucáním ledu nebo zmrzliny.

Babské rady doporučují rozpůlenou a přiloženou cibuli, křen nebo potírání místa octovou vodou. „Nicméně účinnost takové léčby nebyla prokázána,“ uzavřela Janečková.