Když vejdu do budovy Střední zdravotnické školy, je na první pohled jasné, že studentskými volbami tady prostě žijí.

Cedule s nápisem o volbách je hned na prvních dveřích, na které v budově narazím. Následují jasně žluté šipky, po kterých by do volební místnosti alias jedné ze tříd dorazil bezpečně snad i slabozraký.

Jsou dvě minuty před zvoněním na velkou přestávku. 10.23. Volební komise je v plné síle: za stolky sedí čtveřice půvabných studentek. Myslím, že kdyby při skutečných volbách čekalo na voliče podobné osazenstvo komise, účast ve volbách by byla o dost vyšší.

Když jsme vešel, trochu jejich hovor ustal. Ačkoliv jsem byl dopředu řádně ohlášen, bylo patrné, že moje osoba 
a objektiv fotoaparátu jsou trochu rušivé elementy.

To ovšem opadlo se zvoněním, kdy se do volební místnosti začaly hrnout davy voliček. Znovu mě napadlo, že kdyby takhle krásné byly i ty oficiální volby, musel by nám je celý svět jen závidět.

„Nazdáááár! Můžu volit za dva? Mám pověření!" tázala se přes celou třídu jedna z příchozích. „Na to zapomeň," vrátila ji do reality členka volební komise.

První dívky s volebními lístky mizí za improvizovanou plentou, pochopitelně po jedné. Pak míří k urně a já začínám fotit vhazování lístků. Zároveň držím diktafon. „Dobrý den. Můžu se zeptat, koho jste volila a proč?" ptám se jedné z voliček. „Ne, to je přece moje volba, to vám neřeknu," odpoví bez rozmyslu, vrhne na mě pohled, jako bych byl Hitler, a krokem plaché laně mizí ze třídy.

Ha, odbojářka, pomyslel jsem si. Nebo to bude těžší šichta, než jsem si myslel. Ovšem další dívky už ochotně zastavují a se svými názory se mi svěří. „Já budu volit Zelené. Jsou podle mě nejlepší, líbí se mi i jejich program," prozrazuje jedna z voliček.

Přece jen se ještě jednou zadrhnu. „Až budete za nějaký čas moci jít ke skutečným volbám, půjdete?" ptám se další studentky. „Ale já už můžu jít ke skutečným volbám a taky za necelý měsíc půjdu," kouká na mě udiveně už dospělá slečna. V tu chvíli pro ni evidentně ztělesňuji blbost v krystalické podobě.

„Já už taky můžu jít volit," ujišťuje mě další dotázaná, 
„a budu volit Pirátskou stranu. Protože chci, abych si mohla všechny filmy a písničky stahovat legálně," objasňuje mi svoji volbu.

Jasně, nudná problematika daňového systému nebo politika státu vůči seniorům jsou v tuto chvíli pro tyto slečny stejně vzdálená témata jako hladomor v Ugandě.

Pak si povídám s garantkou projektu za školu, paní učitelkou Lenkou Matějčíkovou. Malinko mě překvapuje, že ještě sama není rozhodnutá, jestli půjde k „velkým" volbám. „Já vždycky porovnávám volební sliby se skutečností. Jak jednotlivé strany konají po volbách a jestli sliby plní," vysvětluje mi. Tak už chápu. A zároveň mám obavu, že k volbám nedorazí.

Předsedkyně volební komise: O volby je opravdu velký zájem

Dominika Jakubcová byla předsedkyní volební komise. Když jsem ji požádal o krátký rozhovor, neměla s tím nejmenší problém. Nakonec už je taky plnoletá 
a za necelý měsíc ji čekají volby skutečné.

Tady ve třídě už jste volila?
Ano, už mám odvoleno.

K velkým volbám půjdete?
Ano. Už mám tu možnost, takže půjdu.

Už máte vybranou stranu, kterou budete volit?
Mám. Stranu zelených. Zatím mi přijdou jako nejlepší. Z toho výběru, který je, mi přijdou nejlepší. Líbí se mi 
i jejich program.

Když se vrátíme k vašim volbám. Co všechno to obnášelo kromě instalace této plenty?
Sehnali jsme seznamy studentů všech tříd. Připravili jsme učebnu a vyvěsili jsme po škole šipky, aby lidi věděli, kam chodit. Ve finále se to rozhlásilo 
v rozhlase a učitelé to říkali ve třídách. Že se konají volby.

Jaký je o volby zájem?
Musím říci, že velký. 
V podstatě ještě nepřišly jen necelé dvě třídy.

Mohou volit všichni studenti?
Od prvního do čtvrtého ročníku. A musí jim už být 15 let. 


Garantka: Porovnávám volební sliby s realitou

Garantkou projektu na zdravotní škole je paní učitelka Lenka Matějčíková.

Co si od pořádání Studentských voleb slibujete?
Pro studenty je to určitá zkušenost s politikou, s volbami jako takovými. Je to zkušenost nejen z hlediska výuky, protože je to jedno 
z témat v politologii, ale 
i z hlediska jejich občanského postoje.

Myslíte, že to přispěje k tomu, aby šli později ke skutečným volbám?
To nedokážu odhadnout. Každé volby jsou v jiné době, 
v jiné situaci. Někdy se mají lidé, i naši žáci, k určitým věcem vyjadřovat z hlediska aktuálnosti v rámci politického dění. Ale iniciativy organizátorů ze společnosti Člověk v tísni si velmi cením, je to opravdu pro studenty dobrá zkušenost.

Vy půjdete volit při parlamentních volbách?
Kladete mi stejnou otázku, jako moji studenti. Já zatím patřím k těm nerozhodnutým a momentálně ještě nevím, zda se voleb zúčastním. Orientuji se na strany, které se pravidelně dostávají do parlamentu a porovnávám, jestli jejich volební sliby odpovídají skutečnosti.

Tak to vás asi u voleb letos neuvidíme…
(smích) Opravdu zatím nevím.