V pět odpoledne se na Jiřího náměstí pod jezdeckou sochou krále Jiřího sešlo kolem pěti stovek účastníků. Ještě před oficiálním začátkem nastoupili pod pódium basketbalisté ukrajinského celku Prometey, které trénuje kouč české reprezentace Ronen Ginzburg.

Tým původně vyrazil do Česka jen na dvoutýdenní soustředění. To se však kvůli ruské agresi protáhne a klub musel zůstat v Nymburce, kde našel nový domov. Ve čtvrtek sehraje na nymburské palubovce zápas Ligy mistrů a žádá místní fanoušky o podporu. Pod poděbradské pódium nastoupili hráči s ukrajinskými vlaječkami a nápisem Stop War!

Emotivně prožívá válku na Ukrajině také zpěvák Jakub Děkan. „Mám na Ukrajině biologického otce a dva sourozence, které jsem zatím nepoznal,“ řekl před tím, než zazpíval své dvě písně.

Pozdrav od Ester Ledecké vyřídil její otec a muzikant Janek, který se mezi písněmi rozpovídal o tom, jaký význam má zákaz startu ruských sportovců na světových kláních. „Pro ruskou veřejnost je to zásadní signál, že něco opravdu není v pořádku a začíná se probouzet,“ vysvětlil muzikant.

Jen stěží zadržoval emoce při svém proslovu starosta Jaroslav Červinka. Ten připomněl historickou zkušenost naší země a zároveň vyzval k pomoci. „Směřujte hlavní část své pomoci do Handicap centra na Ostende, kde to mají organizačně pod kontrolou,“ požádal místní.

Kroky současného vedení města podpořil i bývalý starosta Ladislav Langr, který v tradičně precizním projevu spatra citoval Karla Čapka. Hovořil také o paralele situace německého a ruského národa, které označil v jádru za hodné, „ovšem v určitou dobu bohužel stanul v jejich čele šílenec.“ Důrazný projev, při němž v závěru hovořil o diktátoru Putinovi, ukončil dalším citátem ze známého dramatu. „Z hlediska vyššího principu mravního není vražda na tyranu zločinem.“

Hudebními emocemi pak přispěli nymburští muzikanti z kapely Crossband Jaroslav Kříž a Jan Rýznar. Asi nejvřelejší emoce pak projevila malá dcerka dalšího nymburského hudebníka Yannicka Teviho, která jej dvakrát během vystoupení přišla obejmout.

Otevřeně své city projevili také ukrajinští studenti, kteří přímo u sebe na koleji pořádají jednu z místních sbírek. Jejich zástupkyně se slzami v očích pak děkovala za podporu a žádala i třeba jen o informace, kde by se daly pořídit neprůstřelné vesty či přilby. To, co v její zemi aktuálně potřebují nejvíc.

„Neumíte si představit, co prožíváme při komunikaci se svými blízkými, kteří jsou na Ukrajině. A jaké utrpení zažíváme, když jen několik minut neodpoví na naši zprávu,“ popisovala těžké chvilky. Podobně jako Ukrajinka, která pomáhá městu při péči o dorazivší uprchlíky, která vystoupila na pódiu se svojí matkou i dcerou.

V závěru přečetl několik vzkazů od těch, kteří se nemohli dostavit, zástupce jednoho z nejstarších šlechtických rodů, Děpold Czernin. Ten vyzval přítomné i k modlitbě. Shromáždění zakončila nejprve ukrajinská hymna a pak i zpívaná podoba české národní hymny v podání žáků nymburské Základní školy Tyršova.