Tragédie. Tak mluví o jarních pracích na polích myslivci. Podle jejich názoru zemědělci masakrují většinu mladých zvířat, která nemají šanci utéct. Situaci prý paradoxně zhoršuje modernější technika.
V těchto dnech je v plném proudu sklizeň pícnin, tedy různých trav. „Pro zvěř jsou trávy po zimě prvním úkrytem. Kladou do ní svá mláďata srny a zajíci, hnízdí v ní bažanti, koroptve a další ptáci. Stroje však neberou na zvířata ohledy, mezi noži navíc končí hlavně mláďata,“ stěžuje si Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.
Zemědělci ale tak drasticky problém nevidí. „S tím nemáme problém. Myslivci byli informováni, zvěř byla včas vyhnána,“ uvedl předseda zemědělského družstva Mezihájí Kněžice Václav Lonský. Navíc podle jeho slov mají v družstvu starší techniku, která není tak široká a nejezdí tak rychle.
Podle myslivců ale taková fakta v obecné míře neplatí. Současná sklizňová technika údajně využívá pro sklizeň píce rychlosti 10 až 30 kilometrů za hodinu a má záběr až 9 metrů. „Navíc mechanizace sklízí plochu od krajů do středu, což je špatně. Nedává to možnost zvěři častěji se vyskytující na okraji pozemku uniknout,“ tvrdí Šilha.
Navíc prý zemědělci ignorují povinnost využívat na strojích takzvané plašiče a kvůli tomu je zmasakrována většina mláďat spárkaté zvěře.
Dalším faktorem, který přispívá k likvidaci zvířat, je i fakt, že často jezdí až do nočních hodin. „Zvěř je přitom oslněna halogenovými světly a dezorientovaná vbíhá přímo pod kola strojů,“ tvrdí myslivec.
Často však odsoudí na smrt mláďata i další lidé, kteří chtějí pomoci například zdánlivě opuštěnému mláděti srnčete. „Pokud se mláděte dotkneme, můžeme způsobit, že jej matka už nikdy nepřijme a tím jej vlastně zabít,“ upozorňuje Šilha. V podobných případech je nejlépe se co nejkratší cestou od zvířete vzdálit.
