Krajinu středního Polabí obohatí stavba větrného mlýna holandského typu. Zděný objekt s typickým kruhovitým půdorysem vyrostl 
v minulých měsících 
v Krchlebech a je dobře vidět 
z mnoha směrů, tedy i od Nymburka.

Svůj neobvyklý záměr začali na své zahradě zhruba před dvěma lety uskutečňovat manželé Jaroslava a Bohumil Tuzarovi. Přitom několik historických větrných mlýnů se do dnešních dob zachovalo hlavně na Moravě. „Na realizaci bylo zapotřebí sehnat více než 40 tisíc starých cihel 
z různých demolicí. Do základů jsme zase sehnali různý betonový odpad," zavzpomínala na začátky projektu Jaroslava Tuzarová.

Hrubě omítnutý mlýn 
o třech podlažích s několika okny se vypíná do dvanáctimetrové výšky, vnější průměr stavby má přes šest a půl metru. Ve zdivu ovšem nechybí řada zdobných pískovcových prvků, které pocházejí přímo 
z díly Bohumila Tuzara, například je zde znázorněn mlynář s mlynářkou, znak mlynářského cechu nebo stavební dozor. Otočná kuželová střecha je pokryta červenými pálenými taškami-bobrovkami. Mohutná konstrukce je na kolečkách a bude se moci pootáčet za větrem. Ovšem nejprve ji bylo nutno opatrně instalovat pomocí autojeřábu. Z vršku stavby se rozhlíží do kraje velký plechový kohout. Mlýn nyní také střeží známý dřevěný důmyslný rytíř smutné postavy, tedy Don Quijote de la Mancha.

„Při výstavbě nám pomáhali 
a pomáhají známí, kamarádi, ale hlavně členové rodiny. Ovšem ještě nás čeká rok práce. Především bude nutné usadit hlavní dubový hřídel. Na něj se následně přimontují čtyři modřínové lopatky větrného mlýna. Určitě u nás nebudeme mlít obilí, ale v přízemí zřejmě připravíme malou výstavku o historii mlynářství. První patro se promění do stylově zařízené šalandy. Jenom připomenu, že to v podobných objektech bývala místnost, která sloužila 
k odpočinku mlynářské čeledi. Ve druhém patře se časem objeví expozice starých řemesel, která zanikla nebo pomalu s dobou mizí z našeho života, " vysvětlil s nadšením Bohumil Tuzar.

MILAN ČEJKA