Strážníci i policisté jim domlouvají a vyzývají k rozejití. Psychologové říkají, že hlavně pro mladou generaci je situace bez kontaktu svých vrstevníků těžkou zkouškou a snášejí ji hůře, než starší lidé. Jejich současné srazy samozřejmě tolerovat a přehlížet nelze, nicméně lze chápat, proč se tak děje a přistupovat k jejich řešení s trpělivostí.

ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE

Strážníci vysvětlují, že v současné době právě kontrola míst, kde se mohou lidé shromažďovat, tvoří hlavní náplň jejich práce. Například v úterý celý den kontrolovali, zda se u restauračních zařízení u okénkového prodeje neshlukují osoby. Zakročit museli v parku Pod hradbami, kde se na lavičkách shlukovali mladí lidé. „Špatné parkování a drobné krádeže jsou za těchto okolností banalitou. Hlavním zájmem je dnes ochrana zdraví nás všech. Prosíme, dodržujte všechna vyhlášená opatření, jen tak se nám podaří vrátit život do běžných kolejí,“ uvedl Martin Rajl, vrchní strážník.

Nymburští strážníci domlouvají skupinkám mladých u hradeb.

Situaci mladých vysvětlují odborníci z Psychologického ústavu Akademie věd. Pro některé skupiny je podle jejich vyjádření období „bez shlukování a prolínání“ extrémně náročné, například pro dospívající a mladé dospělé, pro které je blízkost lidí jejich věku přirozená a zásadní. O starostlivost a péči rodičů či sourozenců už tolik nestojí, jejich oporou jsou přátelé, partneři, kamarádi. „Mladí lidé nejsou hloupí, nezodpovědní, neposlušní a lehkomyslní. Dělají to, co je pro ně přirozené chování v době ohrožení. Ještě ke všemu je jaro,“ píší psychologové.

To samozřejmě neznamená jejich srocení tolerovat. Stejně tak je ovšem nemístné je pouze tvrdě kritizovat a nevysvětlovat jim závažnost situace. „Pro člověka je zcela nepřirozené nebýt s druhými, nedržet se za ruce, když čelí nebezpečí, riziku, či obavám. Reakce, která je přitom lidem v ohrožení přirozená – shlukovat se, objímat se, sednout si k sobě blíž, společně konat – je nyní zapovězena,“ vysvětlují odborníci.

Koronavirus v Česku