V dnešních dobách zbytky města Knossos obdivují masy turistů z celého světa. Ale pro svět vše objevil roku 1878 Minos Kalokairinos, obchodník a starožitník z Kréty. Poté zájem projevil německý badatel Heinrich Schliemann (objevitel Tróje), ale nakonec toto místo nekoupil, protože se mu prý zdálo příliš drahé.  Nakonec ho získal na přelomu 19. a 20. století Angličan sir Arthur Evans.

Během dalších let pak došlo k rozsáhlým archeologickým výzkumům. Zjišťujeme, že zemní práce pod Evansovým vedením odkryly komplex budov, vlastně složitý labyrint chodeb, hal a schodišť. Zbývá dodat, že právě pro tuto stavbu se začal užívat název labyrint - podle častých zobrazení dvojitých seker (labrys), kultovních symbolů Kréty.

Podle legend a bájí se jednalo o sídlo mínojského krále a nejspíš také o domov bájného tvora - Mínotaura. Jenom připomenu, že spletitý labyrint měl postavit bájný antický stavitel Daidalos, otec legendárního letce Ikara. Fresky v paláci jsou kopiemi originálů, většinou jsou uloženy v Archeologickém muzeu v Heraklionu. 

Hlavní město Kréty Heraklion sice nepatří k místům, kvůli kterým by se na tento slunný ostrov hlavně jezdilo, ale určitě zde každý může objevit mnoho nádherných míst, jež stojí rozhodně za vidění.

Většina antických památek se nalézá ve východní části města, kde leží historické centrum Heraklionu. Výraznou stopu tady za sebou zanechala od začátku 13. století doba benátské nadvlády. Jelikož Benátčané vždy patřili mezi vyhlášené architekty, mohou oči turistů radostně zaplesat nad krásami mnoha benátských staveb. A hlavním symbolem Heraklionu je nádherná benátská pevnost vystavěná během 16. století, kdy byl ostrov často a nekompromisně dobýván tureckými vojsky.

Dnes se zde žije bohatým kulturním životem, podle mnoha plakátů zjišťujeme, že se na pevnostním nádvoří často konají koncerty a divadelní vystoupení. Při procházce Heraklionem jsme vedle pevnosti nevynechali, místní radnici, ale ani rušné náměstí Platia Venizelou s nádhernou lví kašnou a fontánou uprostřed.

Milan Čejka