Už dlouho se hovoří o pastvě kopytníků na loukách bývalého vojenského prostoru v Milovicích. Původně se mluvilo o zubrech, praturech a polodivokých koních. Část plánovaného projektu by se už na přelomu května a června mohla proměnit v realitu. Z Holandska by mělo přijet stádo polodivokých koní.

„Udělali jsme další důležitý krok. Podepsali jsme s městem smlouvu o výpůjčce pozemků na dobu deseti let. 
V současnosti již komunikujeme s kolegy v Holandsku tak, aby koně byli připraveni na přelomu května a června," řekl Nymburskému deníku Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina, která o návrat těchto kopytníků do české přírody usiluje a má projekt v Milovicích na starost.

Peníze na financování projektu se snaží získat ze Středočeského kraje a z evropských fondů. „Výsledek by měl být na přelomu dubna a května. Ostatní pak bude záležet na tom, zda se vyřizování grantů někde nezpozdí, například kvůli vysokému počtu žádostí a tedy i delšímu času potřebnému na administrativu," popsal Dalibor Dostál.

Pastva koní se jeví jako poměrně dobrý způsob, jak zachovat v okolí Milovic rozsáhlé luční porosty. Již dnes je lze nazývat unikátním ekosystémem, který vznikl díky poměrně intenzivním zásahům člověka. Celkem 1244 hektarů pozemků v okolí Milovic jsou součástí evropsky významných lokalit. Asi polovina tohoto čísla jsou právě travnaté porosty.

Je to specifická lokalita

„Je to velice specifická lokalita. Cvičila tam armáda, vybuchovala tam munice 
a přejížděly tanky. A právě kvůli tomu se zde zachoval speciální biotop, který byl předtím poměrně běžnou součástí historické krajiny. Ten vyhovuje určitým specifickým druhům," vysvětlila Linda Zajíčková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která velkou část pozemků 
v okolí Milovic vlastní a hospodaří na nich.

Pokud by se podle Lindy Zajíčkové terén nenarušoval, slabší druhy by byly vytlačeny dominantními a nemohly by přežít. Zásahy jim tedy pomáhají.

Právě proto lze čas od času vidět v některých částech bývalého vojenského újezdu třeba filmaře, kteří rozbagrují 
i pět hektarů luk. A právě to je v daném terénu žádoucí. „Vždycky se snažíme, aby 
k narušování docházelo na jiném místě, aby se ty činnosti přesouvaly, a aby byly koordinované," dodává Libor Bravaný z agentury pro ochranu přírody.

Časem by mohli přijít i pratuři

Koně budou součástí první etapy projektu. Koňmi to však nekončí. „V dalším období by měli přibýt také pratuři. Spolupracujeme se dvěma projekty – TaurOs a Uruz, oba jsou z Nizozemí. Pratur byl totiž ve volné přírodě zcela vyhuben a oba zmíněné projekty se snaží ho vytvořit zpětným křížením primitivních plemen skotu, která jsou mu nejvíce příbuzná," vysvětluje Dalibor Dostál.

Snaha znovu vyšlechtit pratura jde ještě dál. „S moderními výzkumy a genetikou vstupují do hry i takové postupy, jako je klonování, případně doplňování genomu (takzvaná editace genomu), které by měly umožnit vytvoření nejen co nejbližší napodobeniny pratura, ale zvíře, které bude po stránce vzhledu, velikosti, chování, ale 
i genetiky přesně odpovídat původnímu praturovi," doplňuje Dalibor Dostál.

JOLANA BOHÁČKOVÁ