„Milovice se v rámci našeho výzkumu ukázaly být významným hotspotem diverzity těchto brouků. Hostí 43 druhů koprofágních brouků, z toho 12 druhů červeného seznamu,“ uvedla Lucie Ambrožová z Entomologického ústavu.

Mimořádná biologická rozmanitost oblasti u této skupiny hmyzu vynikne při srovnání s jinými regiony střední Evropy, které zmapovala studie Jörna Buse a jeho kolegů. Z hlediska celkového počtu druhů koprofágních brouků a počtu vzácných druhů červeného seznamu,získala prvenství oblast polské Bělověže, kde vědci zjistili celkem 46 druhů, z toho 16 na červeném seznamu. Další čtyři nejbohatší lokality vykazovaly celkem 30 až 38 druhů včetně 2 až 10 druhů červeného seznamu, ostatních 17 lokalit hostilo méně než 5 až 23 druhů, z toho 0 až 6 z červeného seznamu. Z více než dvou desítek středoevropských lokalit se tak Milovice zařadily hned za slavnou Bělověž, známou záchranou zubra evropského.

Zimoviště cirkusu Humberto ve Staré Lysé.
OBRAZEM: Cirkus Humberto vychovává malá lvíčata a chystá se na cesty

Milovice se tak z hlediska diverzity chrobáků řadí mezi velmi bohaté lokality. Důvodem mimořádné druhové bohatosti je zřejmě dlouhodobě vysoký stav zvěře, který v této lokalitě přetrvával i v době působení okupačních vojáků v kombinaci s velkou rozlohou území, a chybějící pastva hospodářských zvířat, díky čemuž nebyla místní společenstva chrobáků vystavena antiparazitikům. „Zároveň přítomnosti velkých kopytníků v posledních letech umožnila namnožit se i těm druhům koprofágních brouků, které v krajině sice přežívaly, ale v tak malých koncentracích, že byly pod hranicí detekovatelnosti,“ dodala Lucie Ambrožová.

Výskyt chrobáků je přitom nejen součástí biodiverzity tohoto území, ale má i klíčový význam pro zadržování vody v krajině a adaptaci krajiny na změny klimatu. Koprofágové totiž rozebírají trus velkých kopytníků a dalších zvířat v rezervaci a ve formě organické hmoty ho vracejí zpět do půdy. Tam pomáhá zadržovat vodu a zároveň je tímto způsobem vázaný v půdě uhlík. Právě proto by měla být ochrana těchto brouků podle vědců v bývalém vojenském prostoru prioritou. „Vracení organické hmoty do půdy je klíčový proces v boji se změnami klimatu. Právě zdravá půda je v boji s klimatickými změnami hlavní nástrojem k zastavení negativních trendů mnohem důležitější, než například často zmiňované sázení stromů. Podle vědců stačí zlepšit stav půdy o pouhá čtyři promile, aby lidstvo dokázalo kompenzovat veškeré hrozby vyplývající z klimatických změn,“ upozornil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Na sídlišti v Jankovicích vzniká kombinace multifunkčního sportovního hřiště, dále prostor s řadou cvičebních a lezeckých prvků pro děti a součástí bude také relaxační prostor, kde se budou moci pořádat například letní grilovačky.
PODÍVEJTE SE: Na vyrůstajícím hřišti v Jankovicích se objevily prvky pro děti

Z přítomnosti chrobáků má užitek nejenom příroda, ale i lidé. „Chrobáci se živí trusem zvířat, který mnozí z nich zahrabávají hluboko do země. Jsou zdravotní policií, která nejen zajišťuje úklid pastvin, ale také ubírá životní prostor obtížným mouchám a doručuje v trusu obsažené živiny ke kořenům rostlin, které následně živí pasoucí se zvěř. Jde o dokonalý koloběh živin fungující miliony let,“ zdůraznil biolog Miloslav Jirků.