Podle zástupců společnosti Česká krajina, která rezervaci u Milovic osmým rokem provozuje, byla vinou nepřesných informací od institucí zabývajících se možným rizikem přítomnosti azbestu napáchána obrovská škoda. Konkrétně se jedná o prvotní zprávu České inspekce životního prostředí (ČIŽP), která vyděsila nejen zástupce rezervace, ale také pořadatele festivalů na letišti. „Bohužel, některé veřejné instituce se v minulých dnech vyjadřovaly natolik nešťastně, že vzbudily u občanů a médií dojem, že azbestem je zasažený celý bývalý vojenský prostor Milovice,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

ČIŽP vydala v půlce dubna zprávu, kterou na svých stránkách zveřejnila milovická radnice. V ní se psalo, že inspekci „nebyly sděleny bližší informace o konkrétních lokalitách či pozemcích, kde se kontaminace azbestem nachází.“ Zároveň ale zpráva varovala, že „podle vyjádření znalce v celé lokalitě bývalého vojenského prostoru nelze vyloučit uvolňování respirabilních azbestových vláken.“

Rušení akcí i natáčení

Právě na tuto větu reagovalo město i kraj umístěním cedulí o vstupu na vlastní nebezpečí. Starosta Milan Pour tehdy potvrdil, že kvůli popsané situaci jsou v ohrožení i akce chystané na léto na milovické letiště včetně velkých festivalů. Jasněji vnesla do celé situace policie až na konci minulého týdne, kdy upřesnila, že lokalit letiště ani rezervace se ohrožení netýká a nebezpečí hrozí v jiných nevyužívaných lokalitách.

Jenže původně vydané informace podle Dostálových slov rezervaci vážně poškodily. „Je to pro nás těžká rána. Způsobilo nám to nevratné škody. Bylo zrušeno několik akcí, televizní natáčení, dobrovolníci odřekli účast na domluvených brigádách. Špatná pověst, kterou rezervace získala kvůli nepodloženým informacím o zamoření azbestem, ji připravila také o řadu darů, které tvoří významnou část jejího financování,“ doplnil Dostál.

Škody za několik posledních dní údajně dosahují stovek tisíc. Ještě horší však podle něj budou následky dlouhodobé. „Kauza kolem azbestu zcela znehodnotila roky naší práce. Nyní nezačínáme od nuly, ale ze záporných hodnot. Ještě několik let se budeme zbavovat pověsti místa, které je zamořeno rakovinotvorným materiálem,“ upozornil Dalibor Dostál.

Informace o přesném území, kterého se týká zamoření azbestem, tak měli pravděpodobně pouze policejní vyšetřovatelé, kteří se kauzou nezlikvidovaného azbestu ze staveb na Božím Daru zabývají. Ti předali poznatky zástupcům Středočeského kraje, který je zveřejnil minulý pátek. „Od Policie České republiky máme informaci, že lokalita letiště, stejně jako areál přírodní rezervace, nebyly předmětem vyšetřování a žádné zbytky azbestu nebyly v těchto lokalitách prokázány,“ uvedl Libor Lesák, radní pro oblast investic, majetku a veřejných zakázek.

Možnost sdělit dříve podrobnější informace odmítla i ČIŽP. „Provádíme (…) veškeré kroky ve spolupráci a na základě požadavků Policie ČR. Inspekce tak nemůže sdělovat konkrétní informace související s probíhajícím trestním řízením,“ uvedli zástupci inspekce.

Druhý přírůstek zubra

Radost tak mohou provozovatelům, návštěvníkům i vědcům, kteří dění v rezervaci pozorují, dělat nové přírůstky mláďat. Už druhá letošní zubří samička se narodila v úterý. „Mládě mělo ještě velmi nejistý krok a viditelnou pupeční šňůru,“ popsal první setkání s mládětem Dostál.

Od prvních okamžiků dělala novorozenému mláděti společnost samička, která v rezervaci přišla na svět koncem března jako vůbec první letošní přírůstek. „Nehnula se od něj na krok, byla viditelně ráda, že získala vrstevníka na společné hry, poté, co byla více než měsíc ve společnosti samých dospělých zvířat a starších výrostků z předchozích let,“ doplnil ředitel ochranářské organizace.

V milovické rezervaci se letos zatím narodila tři mláďata. Kromě dvou zubřích samiček ještě hřebeček divokých koní, který přišel na svět ve druhé polovině dubna, jako první potomek nového harémového hřebce.

Rezervace velkých kopytníků se nachází v bývalém vojenském prostoru Milovice na ploše zhruba 350 hektarů. Je nejrozsáhlejším uživatelem areálu, který od roku 1904 sloužil k výcviku armád několika států. Po roce 1968 se toto území stalo největší základnou sovětské armády v bývalém Československu. Policie v těchto týdnech vyšetřuje rozsah zamoření lokality Boží Dar azbestem. Zabývá se podezřením, že azbest nebyl při demolici budov v bývalém vojenském prostoru odstraněn v souladu s platnou legislativou, ale byl rozhrnutý na místě nedaleko letiště.