Na první pohled vypadal poděbradský domov pro seniory Luxor včera před druhou hodinou poměrně klidně. Ovšem pouze zvenčí. Uvnitř se schylovalo k jedné 
z největších událostí a veselic roku.

Právě na úterý si totiž místní s vedením domova naplánovali oslavu hned několika událostí. „Předně jsme jako tradičně chtěli popřát všem ženám k jejich svátku, Mezinárodnímu dni žen. Bez žen by přece bylo na světe smutno," vysvětlil ředitel domova Jaromír Novák. Ten také předal všem klientkám krásné květiny.

Ovšem hlavní porce zábavy byla přichystána právě na druhou odpolední. Okamžitě po vejití do budovy muselo být každému jasné, že mlsné jazýčky budou mít pré. Vůně zabijačkových pochoutek se nedala necítit a i ti se slabším čichem se zvídavě ohlíželi směrem ke kuchyni, odkud se vzápětí začal vynořovat personál s talíři zdobenými jitrnicemi, jelity, ovarem… a dál už radši netřeba jmenovat. Takové věci je vždy potřeba vidět a ochutnat. Psát a číst 
o tom je marnost.

Úvodní slovo dovršené autorskou básní přednesla Marie Farkašová. Na závěr poděkovala řediteli za jeho příkladnou péči nejen o ženy, ale o všechny klienty. Ten pochvalu rozšířil na všechen personál a bylo vidět i cítit, jak jsou všichni spokojení.

A nebylo to jen tím, že ruce mnohých se leskly mastnotou pocházející z jitrnic a aroma 
v místnosti dodával křen, bez nějž je ovar jako pivo bez pěny. Ale to jsme opět tam, kde jsme už jednou byli…

Zpět k projevu pana ředitele. Ten svoji řeč završil přáním vskutku velkorysým. „Pokud lékaři říkají, nejezte to a ono a nepijte, pak já při dnešní příležitosti říkám: Jezte, pijte a množte se!" Sklidil zasloužený aplaus a zároveň spustila muzika.

A když se slavil i masopust, k němu tak trochu patří i kroje. A tu byla uprostřed sálu roztančená žena v pestrobarevném kroji. A tančilo se a zpívalo a jedlo…