„Já, starosta obce Lysá nad Labem, uděluji všem maskám a obecenstvu právo masopustní. Čímž jest dovoleno masopust slaviti, jako zpívati, křepčiti a dobrého moku si zavdati. Naopak, zakazuje se mračiti, plakati, láti a sváry vyvolávati. Nařizuje se buďte dobré mysli a veselte se!" Těmito slovy zahájil starosta Lysé Jiří Havelka masopustní rej na Husově náměstí.

A lidé se jeho nařízením řídili do poslední kapky. Smáli se a veselili a popíjeli dobré moky. Pod schody byl stánek 
s čajem, kdo chtěl, dostal zdarma i trochu rumu na zahřátí. Do výroby masek se pustili také ostatní pracovníci městského úřadu. Například vedoucí odboru životního prostředí Stanislav Svoboda si zahrál na dámu, starosta Havelka byl v převleku bači.

Zatímco v Lysé se pil téměř výhradně rum, maximálně si někteří dali pivo, ve Strakách, kde začátek masopustu slaví už tradičně, se pilo všechno, co měli chalupáři připravené. Před každým domem byl postavený provizorní stoleček s lahvemi pálenek, hospodyně chodily mezi koledníky a nabízely neskutečně voňavé čerstvé koláče 
a muzika naložená do vozu provizorní šatlavy zahrála 
k tanci. Stracký masopust čítal určitě přes stovku masek. Od námořníků, čarodějnic, vězňů, indiánů, zdravotních sestřiček, až po partu tří chlápků, kteří se svezli na speciálně upraveném přístroji 
s raketovým pohonem. „Neumím si vůbec představit, že bychom masopust neslavili. Žije tím celá vesnice," řekla jedna z žen, které rozdávaly koláče.

Historie masopustu

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (z italského carnevale, vlastně „maso pryč"). Dnes se jako masopust (nebo karneval) označuje zejména toto masopustní veselí. Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky. Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory. Zdroj: Wikipedie