Jak hodnotíte tři roky fungování vašeho vězeňského učiliště?

Naše učiliště má konečně na trhu práce první absolventy. Někteří vykročili opravdu správnou nohou 
a začlenili se. Máme žáka, který pracuje 
v soukromé firmě, kde už dělá předáka jedné party, další studuje nadstavbové studium a pracuje v zahradnické firmě, dělá si maturitu a jeho cílem je po maturitě vystudovat vysokou školu. A měl by zájem tady na našem učilišti dělat učitele odborného výcviku. Ale jsou samozřejmě i ti, kteří nedodrželi svá předsevzetí a nějakým způsobem recidivovali a vrátili se za mříže.

To jsem se právě chtěl zeptat. 
O úspěšných absolventech se samozřejmě mluví lépe, ale jsou i tací, kteří se vrátili do vězení?

Ano, je to jako na každé jiné střední škole. Ty mají také své úspěšné a neúspěšné absolventy.

Dá se alespoň odhadem říci poměr těch úspěšných a neúspěšných?

Nám se to velmi těžko monitoruje, jsme mladé učiliště
a samozřejmě nemůžeme nutit své žáky k tomu, aby s námi byli i nadále v kontaktu. Záleží čistě na jejich rozhodnutí, jestli se nám ozvou nebo ne. Já bych řekl, že s tím poměrem je to tak zhruba půl na půl. Což je ovšem velký úspěch, protože jinde když opustí člověk brány věznice, tak ta recidiva je mnohem větší.

Kolik nastoupilo letos zájemců 
a kolik máte celkem žáků?

Nastoupilo jich tuším 64 a celkem máme nyní 92 žáků. Jsou to tři třídy, každá v jednom ročníku.

Podle čeho se vybírají uchazeči o studium?

Děláme motivační pohovor, v rámci kterého zjišťujeme úroveň znalostí. Primárním předpokladem je, že musí být absolventem základní školy. Snažíme se eliminovat ty, kteří by chtěli studovat jen kvůli tomu, že by v rámci studia měli jisté výhody, například dostávali přídavek na jídlo.