Zbytky Berlínské zdi, muzeum útěků, ale také skutečné komunistické vězení pro politické vězně.

To všechno viděli studenti lyské obchodní akademie před pár dny v Německu, kam odjeli absolvovat poslední díl z projektu Comenius zaměřeného na dobu před a po roce 1989. Kromě lyských studentů byli součástí projektu vrstevníci z německého gymnázia v Radebergu a anglické školy v Derehemu.

Skupinka z Lysé čítající chlapce a dívky od 1. až do 4. ročníku vyrazila k západním sousedům v neděli 27. března, vrátili se pak v pátek na Apríla.

Jedním z cílů akce bylo prezentovat období komunismu viděného jejich pohledem na výstavě, kterou v Berlíně instalovali. „Měli jsme připravenou expozici s plakáty, já jsem dělal video, kde jsem se ptal na názory lidí včetně našich učitelů na toto období. Docela mě překvapilo, kolik hlavně starších lidí z Lysé si období komunismu pochvaluje,“ říká Michal Šach, který absolvoval všechny tři díly projektu. Tedy jak přivítání a program se zahraničními kolegy u nás v Lysé, tak část projektu v Anglii i tuto závěrečnou etapu.

Asi nejvíce zapůsobilo na českou část projektu bývalé komunistické vězení. „Bylo to opravdu zvláštní, mohli jsme přímo do těch cel, které využívala německá tajná policie pro politické vězně,“ říká student prvního ročníku Daniel Šlechta. Podle všech včetně zástupkyně ředitelky školy Vlasty Sloupové, která skupinku v Německu doprovázela, se jednalo o nezapomenutelný zážitek a něco podobného jako memento v Česku zatím chybí.

Dalším nezapomenutelným místem pro mladé Čechy byla Berlínská zeď, respektive její zbytky, naštěstí. „Místy jsou kusy zachované v původní podobě. Jinde jsou na ní umělecká díla všech možných autorů z celého světa, třeba i z Japonska,“ všimla si Nikola Bielová.

K Berlínské zdi také patří takzvané muzeum útěků. Tedy prezentace všech možných způsobů, kterými se východní Němci pokoušeli dostat do západní, svobodné části města. „Je tam třeba i reprobedna, v které mladý muzikant propašoval svou dívku. Balón, kterým se pokoušeli lidé přeletět. Ale těch způsobů bylo opravdu mnoho,“ vybavuje si Sloupová.

Expozice zase není až tak úsměvná, jak by se mohlo zdát. „Jsou tu prezentovány i různé bezpečnostní systémy, kterými se Stasi naopak pokoušela útěkům zabránit,“ všiml si Šach.

V rámci několikadenního pobytu si Češi mohli prohlédnout také celý Berlín, včetně jeho východní části a symbolu, televizní věže.

Jenže nejen poučení a varování před dobami minulými bylo cílem celého projektu. „Museli jsme stále mluvit a komunikovat, německy i anglicky. Pro mě je asi nejsilnějším momentem seznámení se hned v začátku projektu s dvěma německými dívkami. Myslím, že teď už je naše přátelství opravdu silné,“ konstatuje Šach.

I ostatní si projekt pochvalují. „Je blbost si něco takového nevyzkoušet, když máme tu možnost. Pravdou je, že s Němci jsme si asi rozuměli o trochu lépe než s Angličany,“ hodnotila Bielová.

„Je to všechno dohromady. Potřeba komunikace, prezentace událostí z dob, které my nepamatujeme i poučení, čeho všeho byl ten režim schopen,“ odpovídá Martin Švarc na otázku, co si odnesl on.

Lyská obchodní akademie získala na projekt celkem 430 tisíc korun. Podobná akce na této škole zatím nemá obdoby. „My se budeme samozřejmě snažit získat peníze na další projekty. Není však jisté, že ještě někdy budeme mít takové štěstí,“ říká zástupkyně ředitelky.