„Podobu zdejší krajiny formovaly především řeky Labe a Cidlina. Vytvářely říční nivu až pět kilometrů širokou. A Polabí také patří do staré sídelní oblasti, ve které lidé žili po celý pravěk. Na území sousedního Kanína se například dochovala sídliště ze starší doby železné,“ objasnil úvodem ředitel.

Ve svých dalších slovech se zaměřil na období raného středověku, který je v Libici spojen především s rodem Slavníkovců. Na jejich roli v českých dějinách se názory historiků různí, faktem zůstává, že byli v září roku 995 na Libici vyvražděni.

Další výklad se týkal zdejších dlouholetých archeologických výzkumů. V neposlední řadě pak i kostela postaveného na akropoli hradiska podle vzoru tzv. saské otonské architektury. Dnes jsou na místě k vidění makety jeho základů.

„K mimořádným zdejším nálezům patří zlomky pískovcových desek s vyrytými písmeny a vlastně představují naši vůbec nejstarší epigrafickou památku,“ doplnil Jan Mařík. Dále byla zmíněna tradiční řemesla, ražba slavníkovských denárů a osobnost biskupa Vojtěcha, který patří mezi české světce a v Libici se patrně narodil.

Druhá komentovaná prohlídka bude na programu ve čtvrtek 17. srpna. Sraz zájemců je ve 13 hodin na konci ulice Ke Hradišti.