Právě neoficiální informace z připravované zprávy vedly minulý týden nejdříve k uzavření prostor na parkovišti pod lávkou a následně i ke kroku Státní plavební správy, která zakázala průjezd všech lodí pod lávkou po Labi. Aktuálně zveřejněná odborná zpráva v podstatě dává krokům nymburské radnice i plavební správy za pravdu.

Už na straně 11 se hodnotí výsledky rozboru provedených sond do útrob lávky. Ze 48 prohlédnutých míst byla 13x objevena „středně rozvinutá koroze plošného charakteru“. Na dvou místech pak „intenzivnější koroze s přechodem k důlkové podobě“ a na pěti místech „intenzivní koroze s tvorbou odlupujících se šupin“.

A dále se ve zprávě píše: „Ve dvou sondách … byly nalezeny nezabetonované dutiny s masivní korozí lan projevující se již uvolňujícími se korozními zplodinami. Zjištěný korozní stav předpínací výztuže a probíhající korozní proces lze pokládat za daného uspořádání a stavebního provedení této konkrétní konstrukce lávky za zcela nekontrolovaný a jeho vývoj nepredikovatelný.“ Laicky řečeno, nikdo nedokáže v tuto chvíli říci, kdy může zrezivění lan, která drží konstrukci lávky, dosáhnout takové míry, že se lana přetrhnou a dojde ke katastrofě.

Znalci zkoumali také obsah vodou rozpustných chloridů a vlhkost betonu. I z těchto výsledků chemických měření vyplývá další riziko. „Lokálně zjištěný vysoký obsah chloridů významně zvyšuje korozní riziko pro velmi nebezpečnou lokální korozi předpínací výztuže,“ konstatuje zpráva.
Součástí zkoumání byla i pevnost betonu. Odborníci provedli i destruktivní zkoušky betonu v tlaku. Ten byl shledán kvalitní a jeho pevnost odpovídá současným normám.

Vyhodnocován byl i tvar a chování konstrukce celé lávky. V tomto bodě výzkumníci mimo jiné konstatují, že „konstrukce lávky v tomto ohledu prakticky nijak zřetelně nesignalizuje aktuální, evidentně neuspokojivý stav ocelových předpínacích lan, tj. kritické části jejího nosného systému. To mj. znamená, že porušení skutečně může nepredikovatelně nastat.“

Zpráva v závěru shrnuje výsledky celé řady měření, tabulek i přiložených grafů. Už na základě výše napsaného však stěží může dojít k jiným závěrům, než jsou na konci zprávy uvedeny. „Spáry mezi segmenty jsou trvale tzv. aktivní, tj. dochází k pohybu ve spárách ke vzniku trhlin a riziku vnikání vlhkosti spárami k předpínací výztuži,“ píše se na straně 24.

O dvě stránky dále jsou závěry všeobecné, o to více alarmující. „Zjištěný korozní stav předpínací výztuže a probíhající korozní proces lze pokládat za daného uspořádání a stavebního provedení této konkrétní konstrukce lávky za zcela nekontrolovaný a jeho vývoj nepredikovatelný. Na základě uvedených závěrů je možno konstatovat, že aktuální korozní stav předpínacích lan je prakticky nepredikovatelný a konstrukce se může nacházet ve fázi vysokého rizika náhlého kolapsu – zřícení.“

Z těchto závěrů pak vyplývají i jednoznačná doporučení k zavedení opatření, která už všichni místní znají, jelikož už jsou týden v praxi zavedena. „Doporučujeme lávku k běžnému provozu neužívat, zabránit vzniku obecného ohrožení, tj. zajistit mostovku a také prostor pod lávkou (břehy i vodní plochu) proti vstupu osob a dopravy, tzn. předejít možným škodám na životech, zdraví a majetku.“

Poslední věty zprávy Kloknerova ústavu pak hovoří o nutnosti nahradit stávající lávku zcela novou.