Národní kulturní památka. Takovým titulem se už několik dnů může pyšnit budova Občanské záložny na Jiřího náměstí v Poděbradech. Je to však zvláštní kulturní památka. Vzácný sál v patře budovy chátrá, v přízemí provozují vietnamští majitelé asijskou tržnici. Město nemá na odkup historického stavení peníze, poslední nabídka současných majitelů byla navíc podle nich nereálná. Nyní nemá radnice podle slov místostarosty Ivana Uhlíře ani důvod chtít budovu získat do svého vlastnictví. Využití vzácné budovy ke kulturním účelům, kterým ještě v minulém století sloužila, je tak v nedohlednu.

Město sice v současné době hledá akutně společenský sál, s využitím prostor v horních patrech Záložny však podle místostarosty nepočítá. „Nyní bychom zaplatili prodejní cenu, dále bychom museli počítat s nemalou částkou na důkladnou rekonstrukci. Současné jmenování kulturní památkou jakémukoliv budoucímu majiteli situaci ještě ztíží, protože i sebemenší stavební zásah bude pod dohledem památkářů. Bráno tímto pohledem, prohlášení Záložny kulturní památkou situaci ještě zkomplikovalo,“ vysvětluje Uhlíř.

Navíc nevytvořit z horních pater kulturní centrum města má i další důvody. „Sál nemá potřebnou kapacitu 400 až 500 míst. Další problémy by vznikly při hledání parkovacích míst, která při pořádání akcí jsou potřeba,“ jmenuje místostarosta další důvody, proč město v současné době o odkup nové památky neusiluje.

Fungovala i po revoluci

Přitom ještě v dobách kolem Sametové revoluce fungovaly na Záložně dvě restaurace. V podzemí svérázný a drsný Hrobeček, v přízemí pak lokál zvaný Afrika. O svůj zážitek se s námi podělil jeden z bývalých studentů místního gymnázia. „Měli jsme dole v Hrobečku takovou základnu, chodili jsme tam na pivo už od druháku, nikdo se neptal na občanku. Do Afriky jen výjimečně. Pamatuju si, že jsem maturoval 20. května 1991 odpoledne. Hrobeček otevřel v 11 dopoledne, stihl jsem v kvádru tři piva a panáka na kuráž a vyrazil ze Záložny na maturitu. No a dobře to dopadlo,“ usmívá se dnešní čtyřicátník, který si nepřál zveřejnit své jméno. 

Banka a konec

V 90. letech se v budově usídlila Union Banka. Jenže ta na přelomu tisíciletí zkrachovala a budova šla do dražby. Té se v roce 2004 zúčastnil za město i tehdejší starosta Jozef Ďurčnaský. S pověřením od zastupitelů pokusit se budovu získat, ovšem měl daný horní strop. Tedy částku, nad kterou jít nemůže. A ta byla v řádech mnoha milionů překročena. Záložnu koupili dva vietnamští obchodníci a k nelibosti místních v ní zřídili vietnamskou tržnici. Po několika letech mezi majiteli vypukl spor, jak s budovou dále naložit, přičemž ani jeden nechtěl odkoupit podíl toho druhého. Jiného kupce nenašli, přestože město roku 2011 za dům neúspěšně nabídlo 21 milionů korun. Roku 2012 nechali majitelé alespoň opravit fasádu. Soud pak řešil vlastnické spory mezi oběma vietnamskými obchodníky a nyní už budovu vlastní pouze jeden z nich. Roku 2015 majitel nabídl záložnu městu za 30,35 milionů. To nabídku odmítlo kvůli přemrštěné ceně. 

Dávné časy

Budova má však pochopitelně mnohem delší historickou paměť. Podle dostupných pramenů v místě občanské záložny v dávné minulosti stálo několik starších budov. Když si Jiří z Poděbrad roku 1440 vybral ves Poděbrady za své sídlo, nechal na západní straně hradu vybudovat nové centrum, jehož jádrem byl rynek vyměřený lokátorem Janem Čumpele. Čumepele dále vytyčil parcely pro domy a pro rychtu, které vyměřil rozsáhlý pozemek podél dnešní Divadelní ulice od náměstí až po ulici Na Valech. Rychta a obecní dům stojící v místě nynější záložny později vyhořely. Na konci 18. století vojenský erár spáleniště vykoupil a na jejich místě postavil kasárna pro císařovy vojáky těžkého jezdectva. Dne 18. prosince 1876 kasárna vyhořela. Městská rada následně usilovala o to, aby se vojáci přesunuli alespoň na okraj města. Posádka byla nakonec zrušena a všechny vojenské objekty roku 1881 odkoupilo město.

Areál kasáren byl rozdělen, důstojnický dům se změnil na Jiříkovo divadlo, ubytovna mužstva na dívčí měšťanku a v místech bývalých stájí byla roku 1898 dokončena reprezentativní budova Občanské záložny, navržená architektem Karlem Hugem Kepkou. Stavbu provedla za 80 tisíc zlatých poděbradská společnost Dršata. Velký sál v patře byl ve své době největším společenským prostorem města. Za první československé republiky bylo přízemí funkcionalisticky upraveno.

Za socialismu budovu vlastnil národní podnik Restaurace a jídelny. Ve společenském sále se konaly taneční, plesy i rockové koncerty. Ve sklepě fungovala vinárna. Poslední rekonstrukce začala roku 1985. Nebyla však zcela dokončena. 

Záložna je patrová zděná budova o čtyřech křídlech. Otevřený půdorys původních tří křídel, byl uzavřen na konci 20. století dokončenou přístavbou křídla čtvrtého. Na její výzdobě se podíleli přední umělci své doby. Autorem soch na průčelí byl Milan Havlíček, autorem fresek Blahobyt a Spořivost na jižním průčelí byl Luděk Marold a autorem stropu velkého sálu Karel Vítězslav Mašek. Fresky se nedochovaly.