Kromě diplomatů jedné z posledních komunistických bašt na světě tak na radnici jednali například předseda Okresního výboru KSČM Zdeněk Milata, nebo lídr nymburských komunistů v posledních volbách Dominik Karpíšek. To vše tři dny předtím, než si celá země připomínala výročí Sametové revoluce a konec vlády komunistů v naší zemi. Celá delegace po jednání s nejvyššími představiteli města měla ten den odpoledne jako hlavní bod vernisáž výstavy v Obecním domě věnované šestému výročí úmrtí kubánského diktátora Fidela Castra. Nad výstavou část místních vyjadřuje opovržení a údiv, že je v této době možné veřejně propagovat život masového vraha a jednoho z největších komunistických zločinců.

Zdvořilostní návštěva

Oficiální zdroje města o návštěvě kubánské delegace a místních soudruhů nikde neinformovaly. Ještě týž den večer se však krátký text a fotografie objevily na facebookové stránce KSČM Nymburk. O návštěvě Nymburka a otevření výstavy informovaly i stránky kubánského velvyslanectví. „Cítím úctu a obdiv českých přátel k našemu vrchnímu veliteli Fidelu Castrovi,“ napsala velvyslankyně do statusu, v němž si na hlavní fotce zálibně prohlíží jeden z portrétů kubánského diktátora. Deník oslovil mluvčí radnice, zda by pánové Mach a Černý mohli odpovědět v souvislosti s návštěvou na tři otázky. O čem s kubánskou delegací na radnici jednali, zda věděli, že hlavním účelem cesty jejich hostů je otevření nymburské výstavy o kubánském diktátorovi, a zda se domnívají, že je přijetí takové delegace vhodné právě v době výročí konce komunistické diktatury u nás.


Nahrává se anketa ...

Souhrnné vyjádření přišlo od mluvčí radnice Marty Svobodové a týkalo se pouze prvního dotazu. „Jednalo se pouze o zdvořilostní návštěvu mimořádné a zplnomocněné velvyslankyně paní Saylín Martínez Tarrío, která přijela navštívit naše město. Nikdo z představitelů radnice tuto návštěvu nespojoval s žádnou politickou angažovaností, komunikace probíhala pouze v obecné rovině (historie města, pamětihodnosti, sport). Naopak sama velvyslankyně požádala o možnost obchodní spolupráce se ŽOS – výroba vagónů a lokomotiv,“ napsala mluvčí radnice. Vyjádření ohledně výstavy ani vhodnosti takové návštěvy odpověď neobsahovala.

Fidel nebyl diktátor?

Informace o celé návštěvě sdíleli z facebookových stránek KSČM Nymburk další komunistické organizace včetně té celostátní. Na průběh setkání na radnici a názor na výstavu o kubánském vůdci jsme se zeptali předsedy Okresního výboru KSČM Nymburk Zdeňka Milaty. Podle jeho slov se na radnici řešila bývalá spolupráce s nymburskou firmou ŽOS. A také fakt, že kubánská velvyslankyně má Nymburk velmi ráda. „Říkala, že už je v Nymburce podruhé. Poprvé přijela ihned poté, co do České republiky nastoupila jako velvyslankyně,“ řekl Milata. Na výstavě o kubánském diktátorovi nic negativního nevidí.

Z jednání mezi starostou a místostarostou s kubánskou delegací a místními komunisty.Z jednání mezi starostou a místostarostou s kubánskou delegací a místními komunisty.Zdroj: se souhlasem KSČM Nymburk

„Já bych ho nenazýval diktátorem. Diktátorem byl jeho předchůdce Batista nebo generál Pinochet, k němuž se někteří pravicový politici u nás dnes hlásí. Fidel Castro čelil embargu ze strany Spojených států a musel řešit zásadní problémy a samozřejmě se musel nějak vypořádat s těmi, kdo proti němu brojili. Je potřeba to vidět v kontextu té doby,“ řekl Deníku šéf komunistů na nymburském okrese. Negativním reakcím nepřikládá velkou váhu. „Jestli chce někdo podat trestní oznámení, ať ho podá. Myslím, že lidé by měli být v dnešní době mnohem tolerantnější,“ konstatoval Milata.

Povolili by výstavu o Hitlerovi?

U části obyvatel Nymburka vzbudila výstava značný odpor. Ozval se například syn dlouholetého porevolučního starosty Ladislav Kutík mladší. „Jak může být v prostorách města Nymburk výstava tohoto kubánského vraha? Povolili by mi tam výstavu o Hitlerovi? Je mi z toho fyzicky zle,“ napsal Kutík. Narážel tak na fakt, že budova Obecního domu patří zčásti KSČM a zčásti městu. Také uvažuje nad tím, zda se nejedná o porušení paragrafu 405, který mimo jiné hovoří o tom, že kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium, může jít až na tři roky do vězení. Odpovídá mu psychoterapeutka Alice Urbancová. „Bohužel v rámci alibismu, protože komunismus jsme hrdě budovali sami, se nad zákonem, který zakazuje propagaci, zavírají oči. Taky mě napadá, v kolika jiných městech kromě Nymburka by tohle bylo ještě možné. Už tam měli výstavu KLDR, tak to navazuje. Alespoň všichni vědí, co jsou opravdu zač,“ konstatovala Urbancová.

Z odhalení pamětní desky Miladě Horákové v Sadské.
Jdu s hlavou vztyčenou. V Sadské odhalili pamětní desku Miladě Horákové

Učitel Marek Velechovský připomíná relativně nedávné okamžiky, kdy se část obyvatel města proti akcím komunistů postavila a naopak si připomínala výročí boje proti bezpráví. Například protesty v roce 2018, kdy tehdejší prezident Zeman přijel do Nymburka podpořit komunisty na jejich sjezd či připomínku 30. výročí Listopadu za účasti osobností včetně například novináře Jaroslava Kmenty. „V květnu 2023 se město Nymburk hrdě hlásí k projektu Příběhy našich sousedů, jednak organizováním a třeba i dary pro žáky, kteří v příbězích o zvůli bývalého režimu poukazují na živou historii, kterou nechceme už nikdy opakovat. V listopadu 2023, pár dní před oslavou 17. 11. a pádu komunistů, se starosta města fotí s představiteli komunistů. Opravdu je Nymburk už navždycky městem komunistů a zůstává i nadále Jakešovou Lhotou? Asi ano,“ posteskl si Velechovský.

Fidel Castro byl kubánský komunistický diktátor, prezident a premiér, revolucionář a první tajemník Komunistické strany Kuby. Vládl od roku 1959 až do roku 2006, kdy těžce onemocněl a jeho funkce postupně převzal jeho bratr Raúl Castro. Zemřel jako devadesátiletý 25. listopadu 2016. Za jeho éry se v pracovních táborech ocitlo až 350 tisíc Kubánců. „Nad branami kubánských převýchovných zařízení se skvěl inspirativní slogan Práce polidšťuje – vtipná parafráze na nacistické Práce osvobozuje,“ napsal publicista Jefim Fištejn pro Forum 24. Z jedné z nejchudších zemí světa řízené tvrdou rukou diktátora utekla i jeho sestra a dcera. Za Castrovy éry bylo značné množství lidí popraveno. Historici zdokumentovali 3 615 provedených rozsudků smrti a 1 253 mimosoudních poprav. To jsou jenom prokázané případy doložené dokumenty. Černá kniha komunismu odhaduje počet popravených na 15 až 17 tisíc lidí. /zdroj: Wikipedie a Forum 24/