Jenom krátce ještě připomenu, že název města bývá podle tradice vykládán jako město pokoje. Křesťanský kostel se nachází uvnitř hradeb starého města, tedy na místě uctívaném jako Golgota nebo Kalvárie. Zde byl podle biblického Nového zákona ukřižován Ježíš Kristus.

Ježíšův hrob

Podobně jako jinde, tak i tady se stále vyskytuje velké množství lidí. Velice rozsáhlý chrám se ukrývá v husté zástavbě a jeho architektonická dispozice je díky dlouhé historii poměrně komplikovaná. Ježíšův hrob zakrývá malá svatyně uprostřed kostela, které se říká edikula. A všude se opět valí davy turistů a poutníků.

V minulých letech bylo toto místo restaurováno a opravy chrámu stále probíhají. V jedné ze dvou místností edikuly je k vidění tzv. Andělský kámen, který měl zakrývat původní hrob. V té druhé se nachází samotná hrobka, kterou dal císař Konstantin vytesat do okolní skály. Dnes ji zakrývá mramorová deska. Všude je přísný zákaz fotografování. Schody vpravo za vstupem do chrámu vedou na Golgotu, do míst, kde byl Ježíš ukřižován. Dnes tady jsou dvě kaple, u jedné z nich je k vidění stříbrný kotouč s otvorem, do kterého byl údajně zapuštěn Ježíšův kříž.

V kapli se nachází i kus skály z vrchu Golgota.

Od chrámu se vydáváme na křížovou cestu. Někdy se jí také říká Via Dolorosa čili Cesta bolesti, v podstatě připomíná biblická místa spojená s posledními chvílemi Ježíšova života, ale nyní vede hlavně muslimskou čtvrtí.

Všude se nachází velké množství obchůdků a stánků se všemožnými a často nevkusnými kýči. Patří sem krucifixy z umělé hmoty, sošky, ozdoby, amulety i vodní dýmky.

Trasa křížové cesty se prý během minulých staletí několikrát změnila, takže se neopírá o žádný historický základ. Jedná se spíše o náboženskou tradici než dějinnou skutečnost. Přesto se dnes touto cestou ubírají davy poutníků, kteří se ztotožňují s Ježíšovým utrpením.

Cesta dnes nabízí celkem čtrnáct zastavení a každé je spojeno s nějakou konkrétní událostí. Zastavení jsou obvykle označena pamětními deskami, ty jsou většinou umístěny na okolních budovách, ale někdy jsou ukryté uvnitř domů. Poslední čtyři místa lze najít v areálu chrámu Božího hrobu.

Mezi naše další cíle v Jeruzalémě patřila Zeď nářků, v některých zemích se jí prý někdy říká Západní zeď.

Podle archeologických výzkumů je pozůstatkem téměř dva tisíce let staré nosné zdi podpírající část posvátné Chrámové hory, na které stál legendární chrám krále Šalamouna. Určitě se může hovořit o nejdůležitějším místě celého židovského národa. Nachází se na jihozápadě Chrámové hory, v jejím sousedství stojí významné mešity Al-Aksá a Skalní dóm. A tyto památky už spadají pod palestinskou správu. Ostatně Palestinci neuznávají právo Židů na Zeď nářků a všechny aktivity kolem tohoto objektu považují za nezákonné.

Synagoga pod širým nebem

Přicházíme vlastně na rozlehlé náměstí, které slouží jako synagoga pod širým nebem. Prostranství je rozděleno na dvě části. Ta menší je určena ženám a do té větší mohou po bezpečnostní kontrole vstoupit muži. Naprostou podmínkou je pokrývka hlavy, tzv. jarmulku dostane každý hned u vchodu. U zdi je pořád plno a všechny škvíry mezi kvádry jsou přeplněny snad tisíci papírovými prosbami. Každý pak může svoji prosbu nebo modlitbu připojit.

Starověkým kamenným obloukem lze podél zdi vstoupit do rozlehlé modlitebny a k osvětleným šachtám s výhledy na zeď, která se v těchto místech nachází pod úrovní terénu. Ale ženám je do těchto míst vstup zapovězen. Naskytl se nám tady pohled na ortodoxní Židy, kteří se intenzivně modlili, někteří se pohupovali v rytmu modliteb.

V závěrečném díle našeho putování po Jordánsku a Izraeli se zastavíme u izraelského parlamentu a na závěr navštívíme památník holocaustu Yad Vashem.