Kristýna Soudská je sociální pracovnice a od letošního roku i zástupkyně ředitele v Domově pro seniory Luxor v Poděbradech. Práce v domově je jejím prvním zaměstnáním a po letech práce v domově připouští, že si vybrala dobře. Přitom v době, kdy se rozhodovala pro svoji budoucí profesi, neměla v tom jasno. Ale ke všemu, i k sociálním službám nemusí vést cesta přímo.
Sama o tom říká: „V době, kdy jsem si měla volit své životní povolání, vybrala jsem si ekonomiku a účetnictví. Jenže jsem zjistila, že by mě to v praxi nebavilo, proto jsem se rozhodla pro humanitní zaměření." V čem spatřuje Kristýna Soudská hlavní smysl své práce? Sociální pracovník by měl podle ní být průvodcem, který se snaží pomoci druhému člověku svým zájmem, pochopením, ochotou a třeba i něhou.
„Já s našimi klienty, ale i s dalšími lidmi, kteří hledají pomoc, sdílím kus jejich života. To je to hezké na této práci, která někdy není lehká," říká Kristýna Soudská. Dobře ví, že práce není všechno a člověk by měl mít i jiný svět, do něhož může utéct a hledat v něm odpočinek a sílu. Proto si cení své rodiny a přátel, proto se věnuje různým koníčkům. Vedle studia leze občas na umělé stěně a někdy i na skalách, tancuje, jezdí na kole, běhá, má ráda lesy a turistiku a vůbec se pouští se do všeho, co se jí nabízí.
Kristýna Soudská přiznává, že díky této anketě si uvědomila, kolik lidí je jenom v jejím okolí, kteří by si zasloužili být nominováni. Říká, že ať už člověk pomáhá dětem, seniorům nebo lidem s handicapem, stojí to za uznání. Pro ni znamená nejvíce, když člověk dokáže dát lásku druhým.
