Podle radního pro kulturu a památkovou péči Zdeňka Štefka konečná částka vylučuje kraj ze soutěže. Jak se situace dál vyvine, není jasné.

První reakcí středočeského radního Zdeňka Štefka na nedávno zveřejněný inzerát, ve kterém nabízí Český rozhlas
k prodeji přerovský zámek za necelých 22 milionů, bylo zklamání. Kraj, který má 
o nemovitost už léta zájem, si totiž připravil jen 20 milionů. Zastupitelé se po mnoha jednáních s vedením rozhlasu na částce dohodli loni v prosinci. „To znamená, že by byl za současných podmínek kraj při přihlášení do soutěže vyloučen kvůli nižší nabídce, než je minimální," uvedl Zdeněk Štefek.

Podle tiskového mluvčího Českého rozhlasu Jiřího Hošny požadovaná částka ale nemůže víc klesnout, instituce se musí chovat jako dobrý hospodář. „Z tohoto důvodu musel rozhlas na prodej zámku vyhlásit výběrové řízení. V rámci nabídek ale chceme být informováni i o záměru na budoucí využití zámku, které by mělo být důstojné a mělo by respektovat historický charakter objektu," vysvětlil Jiří Hošna.

Na dotaz, jak budou zástupci kraje nyní reagovat, Zdeněk Štefek odpověděl nejasně. „Protože informace o tom, zda se kraj výběrového řízení zúčastní, nebo o tom, s jakou nabídkovou cenou do soutěže půjde, by mohla ovlivnit celou soutěž, nemohu podrobněji 
o krocích kraje zatím více sdě-lit," řekl Nymburskému deníku radní pro kulturu.

Zároveň představitelé kraje předpokládají, že by do nemovitosti museli investovat dalších 37 milionů korun a měsíčně by je provoz a mzdy na zaměstnance přišly na dalšího půl milionu. S tím se počítá v koncepci, kterou si kraj vypracoval. Zda se tedy zástupci středních Čech nakonec rozhodnou plánovanou částku 
20 milionů navýšit nebo začnou s rozhlasem znovu jednat, není jasné. Budoucnost památkově chráněné nemovitosti tedy zůstává stále ve hvězdách.

Zámek by mělo na starost Polabské muzeum, příspěvková organizace Středočeského kraje, která provozuje i přilehlý skanzen. Expozice by se věnovala osobě Ludvíka Salvátora Toskánského, šlechtického majitele zámku a zakladatele skanzenu. Popisovala by každodenní život na šlechtickém velkostatku v druhé polovině 19. století, ale i Ludvíkovy činy na poli etnografie a vědecké práce.
Zároveň by se konečně našly výstavní prostory pro významné sbírky Polabského muzea, mezi nimiž je řada cenných obrazů, plastik a umělecko-řemeslných předmětů. V rytířském sále a bývalé kapli by se daly pořádat kulturní akce jako výstavy, koncerty, divadla a podobně.
Kraj předpokládá, že díky skvělému geografickému umístění blízko Prahy, by, ve střední Evropě unikátní, expozici zámku a přilehlého skanzenu mohlo navštívit až několik desítek tisíc návštěvníků ročně.