Před hlavním vchodem nemocnice vznikl prostor, do nějž byly přivezeny dvě zelené buňky. Ty tvořily vstupní filtr. Přes něj musel projít každý, kdo se chtěl dostat dovnitř. Nutné bylo vyplnění formuláře a změření teploty.

„Cílem je to, aby se v areálu pohybovalo jen nejnutnější množství pacientů. Důvodem je skutečnost, že nemocnice v tuto chvíli přes veškeré snahy nedisponuje dostatečným množstvím ochranných pomůcek k preventivnímu užití. Tedy nelze zajistit, aby zaměstnanci mohli nosit každý den jednorázové respirátory FFP3,“ vysvětlila tehdejší mluvčí nemocnice Barbora Jánská.

Jednalo se o dobu před začátkem rekonstrukce kruhového objezdu. V rámci ní pak byl hlavní vchod nemocnice na dlouhé měsíce uzavřen a vstupní filtr se přestěhoval k zadní bráně.

Nedobrou situaci tehdy pocítil i pan Václav, majitel a správce domu na labském břehu. Ten si týden před začátkem omezení v nemocnici bolestivě namohl záda a několik dnů téměř nebyl schopen pohybu. Pomohlo mu několik infúzí aplikovaných přímo v nemocnici a započatá rehabilitace. Jenže ta se začátkem opatření skončila.

„Dostal jsem jen půlku předepsaných infuzí, ale zase mi napsali prášky na bolest. Na rehabilitaci mi řekli, že v této době musí osobní kontakt omezit a doporučili mi domácí cvičení. Žádnou radost z toho nemám, ale musí se to nějak vydržet,“ popisoval své tehdejší strasti Václav.

Dnes už na to vzpomíná s úsměvem. „Tehdy jsem to nějak rozhýbal, i když jsem byl dost naštvaný, že nemohu do nemocnice. To ale nikdo netušil, jakým způsobem se koronavirus rozjede a už vůbec ne to, že tu bude do dneška,“ říká s odstupem roku.

Nemocnice před rokem zavřela část ambulancí, rehabilitací a poraden. Odkládaly se neakutní operace. V provozu zůstaly chirurgická a interní příjmová ambulance. Dnes je nemocnice ve stavu hromadného postižení osob. Většinu oddělení obsadili covidoví pacienti, řada z nich na virus umírá. Nemocnice je ve stavu hromadného postižení osob.