Nechceme rozhodně nikoho navádět k trestné činnosti. Předkládáme jen konstatování ve formě výsledku našeho testu, kdy jsme vyrazili nakupovat s cizí platební kartou do nymburských obchodů. Případně jsme platili vlastní, ale podpis – jak se říká lidově – prostě neseděl. Chtěli jsme upozornit na možný problém a zjistit, jak snadné je zneužití platební karty cizí osobou v případě její ztráty, nebo krádeže. A zjistili jsme, že zneužití karty je opravdu snadné. Až příliš!

Redaktorka Nymburského deníku klidně zaplatila drogistické zboží kartou svého kolegy a na účtenku „vymrskla“ ukázkový klikyhák, který měl s podpisovým vzorem společného opravdu pramálo. Záměrně nezveřejňujeme názvy prodejen, v kterých jsme takhle nakoupili, protože jak nás přesvědčili kolegové v dalších okresech, všude je to bohužel podobné, takže bychom mohli vyvolat zdání, že jinde než v námi navštívených obchodech to neprojde. Pokud jsou někde pečliví, pak jen dobře pro majitele karet.

Supermarket

Trochu se ostýcháme zkoušet platbu cizí kartou, tak volíme variantu s odlišným podpisem, než jaký je k vidění na rubu platební karty. Nakonec, co kdybychom ji někde ukradli, pak bychom podpis také neuměli. A PIN po nás nikdo nechce.

Usměvavá a příjemná pokladní si při platbě 250 korun za zakoupené zboží kartu sice ukázkově vystavila, několik nesmyslných čar na účtence, na které budu do smrti pyšný, ji však už absolutně nezajímalo a s poděkováním provázeným dalším vřelým úsměvem nám kartu vrátila.
A co na to vedoucí pracovník prodejny?

„Je to opravdu problém, to přiznávám. Nedávno mám z Pardubic podobné zkušenosti. Při platbě se pokladní na podpis vůbec nepodívala. Určitě s nimi promluvím,“ tvrdí.

Drogerie

Vyděšeni z příliš snadné kořisti, ale zároveň nabuzeni na další netradiční nákup navštěvujeme nymburskou prodejnu drogerie. Kolegyně vybavená mou kartou jde k pokladně a platí nákup za přibližně stokorunu. Podepíše se stejně nesmyslně jako v prvním případě já, a můžeme v klidu odejít. Pokladní nehne ani brvou.

Ale tentokrát nám to nedá a prodavačku oslovíme. Na otázku redaktorky: „Jak je možné, že jste mi vzala cizí kartu a ještě na mužské jméno?“ se dozvídáme, že k tomu není co říct.

Doufáme proto v zájmu nás všech majitelů platebních karet, že se od toho dne na karty a podpisy pečlivě dívá.