Pokud nějaký sport není procházka růžovou zahradou, tak je to silový trojboj. Představuje šílenou dřinu, kterou si dovedeme představit možná ve veku 20 – 25 let. Ale v padesáti? Navíc při každodenním fyzicky náročném zaměstnání? Vězte, že se výjimečně najdou i tací, a my se můžeme pyšnit tím, že jedna taková mimořádná osobnost je právě z našeho okresního města: Karel Ruso.

Co o něm víme? Určitě to, že byl vyhlášen Sportovcem Nymburska v roce 2009 a 2016. Ale nejspíš už nebudeme vědět, že se za svoji dlouhou sportovní kariéru zúčastnil 27 Mistrovství Evropy (ME) nebo Mistrovství světa (MS), že jen z MS přivezl 12 zlatých medailí, spočítat stříbrné a bronzové se chystá až v důchodu…

Bez tvrdého tréninku by to nešlo. Jenže je těžko pochopitelné, že na rozdíl od profíků v jiných sportech, kteří mají přesně sestavený denní program včetně regenerace, Karel Ruso denně do večera těžce fyzicky pracuje a k tomu třikrát týdně jde ještě s partou kamarádů od půl deváté do půlnoci tvrdě makat do tělocvičny.

Začátky hvězdné sportovní dráhy Karla Ruso sahají do začátku 80. let, kdy se věnoval nejprve vzpírání. A protože byl v Nymburce, nemohl se minout se Sportovním centrem.

„Když jsem v 80. letech ještě vzpíral, trávil jsem půl roku z roku ve středisku. Bylo tam krásně! Výborná posilovna, odpočinek, strava. Už jen ta specifická vůně posilovny člověka nakopávala, vždycky jsme tam hodně natrénovali," vzpomíná Karel Ruso. V současné době na Tyršáku nymburští siloví trojbojaři netrénují, mají kvalitní zázemí ve svépomocí zrekonstruované tělocvičně v sokolovně.

Do budoucna by viděl Karel Ruso možnost využití Sportovního centra pro soustředění. „Jde o to, že člověk přijde do jiného prostředí, kde je veškeré zázemí a kde se může sejít s celou špičkou ve svém sportu. Ta nálada, celková atmosféra takových soustředění je nezaměnitelná a nenahraditelná. A nymburské Sportovní centrum je jedinečným místem, které tohle umožňuje," říká silový trojbojař.

Připravovanou rekonstrukci Tyršáku v národní sportovní centrum vítá nejen jako vrcholový sportovec, ale také jako Nymburák. Podle něj to bude znamenat řadu výhod pro město. „Já jsem na to hrdej, že tu máme takové zařízení, a držím palce, aby to dopadlo," říká Karel Ruso.


ROZHOVOR SE SILOVÝM TROJBOJAŘEM KARLEM RUSO

„Díky Tyršáku mám i manželku"

Ze tří disciplín silového trojboje je dřep považován za královskou, ale také nejtěžší disciplínu. Právě ta baví Karla Ruso nejvíc, v ní sbíral medaile už v mládí, v ní drží veteránské světové rekordy. Nymburský deník se pokoušel zjistit, co vězí za těmi úspěchy, co mu k nim napomohlo.

Při dlouholeté enormní zátěži musíte mít speciální stravovací návyky, že?
V tomhle určitě nejsem pro nikoho vzorem. Já se kvůli práci nestačím leckdy ani naobědvat. Domů přijdu večer, a když mám trénink, najím se až před půlnocí.

Tím víc asi vzpomínáte na „zlaté" časy, kdy jste jako mladý trénoval ve Sportovním centru a měl čas i na stravování a odpočinek…
Na Sportovní centrum vzpomínám jen v dobrém. Vždyť já jsem si tam našel i manželku! Byla tam tehdy na brigádě v kuchyni. Díky tomu jsem zůstal v Nymburce. Ale nejsem jediný, kdo se díky Tyršáku oženil, podobně to měli třeba Ota Zaremba, Jiří Zubrický nebo Luboš Vymazal (bývalí reprezentanti ve vzpírání, pozn. red.).

Silový trojboj jako neolympijský sport není příliš podporovaný. Kdo vám pomáhá?
Rád bych zmínil především město Nymburk, které mě dlouhodobě podporuje. Velmi si cením také toho, že jsem nositelem nejvyššího vyznamenání, nymburského Zlatého lva.