S koncem léta končí i další, už pátá sezona výstav v kapli sv. Jana Nepomuckého v Nymburce. Kromě nich se zde letos uskutečnila také řada koncertů, které připravilo Městské kulturní středisko, a kaple tak opět přesvědčila, že si dokáže získat své návštěvníky. Vždyť jen v letošním roce si našlo cestu do této mimořádně cenné historické památky kolem 1 000 návštěvníků!

Ohlédněme se za výstavami spolu s jejich organizátorkou Marcelou Pachmanovou, která má historický objekt patřící Městu Nymburk v pronájmu a výstavy před pěti lety do kaple přinesla.

Podle ní mohli návštěvníci zhlédnout například originální fotografie a úžasné videozáběry z cesty po Islandu, kterou podnikli dva nymburští rodáci, cestovatelé a fotografové Gabriela Janská a Jaroslav Husák.

Další výstava prezentovala tematicky pestrou tvorbu Heleny Grocholové z Lysé nad Labem, jejíž obrazy a photopetting oživily poničené prostředí kaple.
Výstava s názvem Město mého srdce představila malíře Jana Severu a fotografku Dagmar Chramostovou, kteří připomněli svými perokresbami, obrazy a fotografiemi krásná, někdy už zapomenutá zákoutí města.

„Poslední výstava tohoto léta v kapli byla naprosto ojedinělá. Ve své Site specific installation vystoupili fotograf, dokumentarista a nymburský rodák Jan Šípek a výtvarnice Michaela Casková. Kaple se vyprázdnila a v prostoru se ozýval tlumený hlas z kazatelny, připomínající dávné slovo kněze. Na stropě bylo promítáno nebe, jakýsi průzor do světla, na stěně kaple se objevoval pohyblivý ,,barokní „obrazec", kazatelna byla opředena bílou sítí pavučin, na schodech poházené básně, spadané listí uprostřed kaple 
a pátá, chybějící hvězda doputovala na své místo v podobě světélka. Neuvěřitelná atmosféra…" sugestivně přibližuje těžko popsatelné Marcela Pachmanová.

Pro ni je kaple osudovou záležitostí. Přitahovala ji už 
v dětství, kdy s kamarády tajně prozkoumávali tajemný tabu prostor. Jako znalkyně historie kaple ví, že Dominikánský klášter, po němž zbyla právě a jen kaple, velmi ovlivňoval život v Nymburce, jeho ekonomiku, sociální systém, jeho vzdělávací systém i kulturu. Kaple podle ní odráží stále tento duchovní rozměr 
a kromě své historické a umělecké hodnoty si i pro tento aspekt zaslouží být zachována. Její potenciál pro turistický ruch zdaleka není vyčerpán.

Bohužel její stav není optimální, největší hrozbou je spodní vlhkost a chátrání interiéru. Proto věří spolu se všemi příznivci kaple, že radní sem opět najdou cestu, podniknou další kroky k její záchraně a dokončí započatou rekonstrukci.