„Šlo opravdu o život a já už se v duchu se svými psy loučila. Byly to strašné zhruba dvě minuty,“ popsala zážitek chovatelka drsnosrstých Jack Russell teriérů.

Útok kance nejvíce odnesla fenka Amina

Eva Klementová má trvalou adresu v Praze. Na chatu k Labi v Sadské dříve jen dojížděla. Po období covidu se na ni však přestěhovala prakticky natrvalo. A s ní tři zhruba sedmikiloví psi zmíněné rasy. Jelikož jsou to psi „papíroví,“ tedy s patřičnými doklady a rodokmenem, jejich skutečná jména nejsou ani k zapamatování, a někdy ani k vyslovení. Toho si je vědoma i paní Eva, která má pro ně domácká jména. Nejstarší fence Daisy je čtyři a půl roku. Je nejlépe vycvičená, a proto ji panička pouští často na volno, tedy bez obojku. „Prostě ji ovládám. Ta by přiběhla ke mně, i kdyby viděla zajíce,“ je přesvědčená její majitelka.

close Eva Klementová s Aminou, která se zotavuje po operaci. info Zdroj: Deník/Miroslav S. Jilemnický zoom_in Eva Klementová s Aminou, která se zotavuje po operaci.

Je důležité upozornit na to, že všichni psi paní Klementové jsou norníci a mají zkušenost s výcvikem. Se zvířaty tedy už přišli do kontaktu. Navíc je to lovecká rasa. „Kdybych věděla, k čemu dojde, spíš bych se v nich snažila ty lovecké pudy potlačit, než je v nich podporovat,“ povzdechne si paní Eva dva dny po útoku kance. Zmíněná Daisy byla v době útoku divokého prasete opodál, do akce se nezapojila, a proto jako jediná vyvázla zcela bez újmy. Dvojice hrdinů má přízviska Marlon a Amina. Čtyřletý Marlon působí mezi oběma fenami nejmohutněji. Amina je dvouapůlletá fenka. A je to ta, která bohužel atak kance odnesla nejvíce.

Hrdinou okamžiku se stal Marlon

V pátek byli psi na společném očkování proti tetanu, proto paní Eva zvažovala, že si dají v sobotu odpočinek a na pravidelnou procházku v okolí Labe a lesů nevyrazí. Bylo něco po třetí odpoledne. „Ale po pátečním slejváku bylo tak krásně, že jsem neodolala a šli jsme podél Labe po cyklostezce směrem na Písty. Minuli jsme po pravé straně pole, které je i teď od divočáků rozryté a myslivci tam mají posed. Jen o pár metrů dál vyběhlo zprava z křoví divoké prase. Amina ani Marlon před prasetem necouvnou. Oba byli na vodítku, ale v tu chvíli se mi vytrhli i s vodítky.

Strašlivá scéna se odehrávala asi deset metrů ode mě,“ popisuje hrůzné okamžiky chovatelka psů. Prase útočilo především na Aminu, kterou dokázalo povalit a ostrým klem ji ošklivě zranilo. Později se ukázalo, že má velkou a dlouhou tržnou ránu od prasečího klu pod celou levou přední nohou. Navíc měla nohu propíchnutou. Amina nebyla schopná vstát a kanec si nadále na ní vybíjel svůj vztek. Hrdinou okamžiku se stal Marlon. Ten vyskočil praseti až na hlavu a začal mu mordovat uši. Prase muselo reagovat na útok na hlavu, což umožnilo Amině se kus odplazit.

Marlon se několika zásahům od kance také nevyhnul, ale v zásadě to byly drobné bodné ranky a škrábance. Prase nakonec uteklo zpátky do křoví. Amina na tom byla špatně. „Nebyla schopná vstát a chodit. Vzala jsem ji na ruku a hned volala na pohotovost na veterinární kliniku do Českého Brodu, jestli nás vezmou. Pořád jsem nechápala, odkud z ní teče krev. V tu chvíli nebyla rána pod packou tak zřetelná,“ popisuje rychlý konec venčení paní Eva.

Opravdu nevím, proč prase zaútočilo

Na klinice strávili v sobotu večer šest hodin. Nakonec Amina absolvovala operaci a pod packou má nepočítaně stehů. Vyholené místo má barevné od dezinfekce a zatím má domácí klid. I když v pondělí odpoledne už na ní bylo patrné, že s ní šijí všichni čerti. A když jsme se s její paničkou a dvěma zbylými psy vydávali po stopách sobotního venčení na cyklostezku, smutnila, že nepůjde s námi. Paní Eva vypráví, že na stejném místě se nejednalo o jejich první zkušenost s divokým prasetem. Zhruba sto metrů od soutoku Labe a Výrovky vyběhl kanec už loni na jaře. Ale za trochu jiných podmínek.

close Eva Klementová s Marlonem a Daisy v místech, odkud na ně v sobotu vystartovalo divoké prase. info Zdroj: Deník/Miroslav S. Jilemnický zoom_in Eva Klementová s Marlonem a Daisy v místech, odkud na ně v sobotu vystartovalo divoké prase.

„Tehdy jsem měla psy na volno a bohužel vběhly za polem do křoví, které je pro divoká prasata ideální. Já jsem v tu chvíli slyšela zvuk připomínající bažanta. Jenže nevyletěl bažant, ale vyběhlo prase. Můj pes před ním kličkoval. Když ho prase zahnalo dost daleko, vrátilo se zpátky do křoví. To byl první incident, který mě měl varovat,“ vysvětluje chovatelka. Zároveň připouští, že tehdy vyrušili prase z klidu její psi. Při sobotním napadení tomu ale tak nebylo. Ve chvíli, kdy prase vystartovalo, byli všechny tři psi na cyklostezce u ní, dva z toho na vodítku.

„Opravdu nevím, proč v sobotu zaútočilo,“ krčí rameny Eva Klementová. Ačkoliv se stále ze sobotního hororového zážitku vzpamatovává, bere celou věc pragmaticky. Se psy se sice pohybuje po veřejné cyklostezce, která je ovšem místy zároveň krajem lesa. „To se prostě může stát, to je život. Jsem samozřejmě ráda, že to dopadlo takhle a všichni moji psi jsou v pořádku. Venčit je tam budu chodit dál, to by se člověk musel bát jít kamkoliv,“ říká majitelka Aminy, Marlona a Daisy.