Jaroslava Jandla jsme zastihli v sobotu odpoledne, kdy před halou v Hradištku přijímal gratulace po vydařeném závodu koňských spřežení. Spousta lidí mu plácalo po rameni a děkovalo za báječně strávený den.

Jak jste se ke koním vlastně dostal?

To je trochu dlouhá historie. Tady v Hradištku v hale to byl třetí ročník závodů spřežení, ale v Semicích už letos budeme pořádat jedenáctý ročník jednodenních otevřených závodů.

Koním se věnujete už odmalička? Je to láska od dětství?

Právě že ne. Když pominu úplné začátky u dědy nebo u strejdy na prázdninách, tak jsem se koním dostal vlastně až skoro ve třiceti. Od začátku máme koně v Semicích na naší rodinné farmě. Ten prvotní důvod k pořízení koní byl takový, že jsme měli zeleninovou farmu a všude samé kovové třídičky, traktory a různé stroje a v podstatě tam nebylo nic, co by mělo tu správnou spojitost s tím zemědělstvím, venkovem. Tak jsme po dohodě s tátou a strejdou koupili pár koní.

Takže ke koním vás vlastně přivedlo zemědělství?

Jo, dá se to tak říct. Takový návrat k těm venkovským tradicím.

Kolik máte koní v současné době?

Teď mám ve stáji pět vlastních koní a devět dalších na ustájení, které patří cizím majitelům a tak nějak zabezpečují ekonomický chod té stáje. Ono mít pět vlastních koní je opravdu poměrně drahý koníček.

Co si lze představit pod termínem ekonomický chod stáje?

My se o ty koně straráme, pečujeme o ně a jejich majitelé si za tyto služby pochopitelně platí. Také zajistíme pro zájemce turistické vyjížďky na koních, děláme vyjížďky v kočárech,také svatby, občas nás pozvou nějaké firmy či obchodní přátelé, že chtějí povozit a podobně.

Díky a ať se daří.