Včelí varoáza, nemoc modrého jazyka u hospodářských zvířat, či zajíc nakažený tularemií nalezený u Mochova. To jsou spíše výjimečné případy, které v souvislosti se zvířecími infekcemi zaměstnávají veterináře na Nymbursku.

Nejaktuálnější je podle jednoho z veterinářů varoáza, která likviduje včelstva na území celé republiky. Šéf včelařů na Nymbursku Josef Lounek je přesvědčen, že za potíže s parazitem, který včelstva likviduje, stojí mírné zimy posledních let. Proto by většina včelařů uvítala po čase zase krutější mrazy během následující zimy.

Například v Poděbradech varoáza letos zlikvidovala 20 procent včelstev. Do svých úlů se jich nevrátilo přesně 111.
To bude mít dopad především na cenu medu. „Reálně si myslím, že kilogram medu se může vyšplhat na 100 až 120 korun,“ myslí si Lounek.

Na hranicích Nymburska byla i tularémie
Tularémie se projevuje vysokou teplotou, malátností anebo zduřením a zhnisáním mízních uzlin. Právě tuhle chorobu zaznamenali loni veterináři na pomezí Nymburska u Mochova. Onemocněli jí dva lidé, kteří stahovali takto nakaženého zajíce.
Do chranného pásma se tak dostala část Nymburska, například Přerov nad Labem, Bříství, či Vykáň.
Podle šéfa přerovských myslivců Antonína Nováčka je tularémie nebezpečná a v minulosti se právě v Přerově už objevila. „V šedesátých letech minulého století onemocnělo tularémií 15 až 20 lidí,“ varoval Nováček.
Od loňského léta se však kromě dvou uvedených lidí tularémie mezi obyvateli neobjevila.

Bluetongue: dorazí i k nám?
Katarální horečka ovcí, takzvaná nemoc modrého jazyka, či ještě jinak bluetongue, je nemoc, která napadla už řadu hospodářských zvířat v západní Evropě. „Zvířata se odmítají pohybovat a leží,“ uvedl ředitel Krajské veterinární správy Zdeněk Císař.
Dalšími typickými projevy této choroby jsou známý modrofialový jazyk, horečky a otoky.
Před několika měsíci se nemoc objevila v sousedním Sasku. Proto byla do ochranného stopadesátikilometrového pásma zahrnuta i část České republiky.

Nákaza od zvířat? Česko je bezpečné

Dělení nemocí na zvířecí a lidské bývá často nepřesné, řada takzvaných zvířecích nemocí ohrožuje i člověka. Česko je však v tomto ohledu poměrně bezpečné.
Například na vzteklinu umírají ve světě dodnes ročně tisíce lidí, poslední Čech zemřel na toto virové onemocnění ještě před druhou světovou válkou. To je dáno povinným očkováním a plošnou vakcinací divokých lišek, která začala v roce 1989. Do té doby byl výskyt vztekliny v Česku poměrně vysoký, prudce začal klesat až počátkem devadesátých let. „Poslední případ vztekliny v České republice byl v roce 2002 u dvou lišek na Turnovsku,“ uvádí Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy. Zatímco některé zvířecí nemoci z Čech zřejmě definitivně zmizely, jiné se naopak v Česku objevily teprve nedávno.
To je případ tzv. nemoci šílených krav neboli BSE. Ta u lidí může způsobit zákeřnou variantu Creutzfelt-Jakobovy nemoci, která má až osmiletou inkubační dobu a často končí smrtí. „V Česku však platí řada opatření, která riziko nákazy snižují na minimum. Dobytek se nesmí krmit masokostní moučkou, veškerý jatečný skot nad třicet měsíců se vyšetřuje.
„Nemoc se navíc přenáší pouze nervovou tkání, která se na jatkách odstraňuje, nikoliv masem. Proto je dnes hovězí maso nabízené na pultech řeznictví z hlediska BSE bezpečné,“ vysvětluje Duben.