„Tento výzkum proběhl díky tomu, že se objevila potřeba získat srovnávací materiál pro jiné výzkumy prováděné na pražském Vyšehradě. Tam se totiž podařilo rozpoznat dílnu na zpracování různých barevných kovů. A právě v Libici došlo během dřívějších bádání k podobným objevům. Padlo tedy rozhodnutí prozkoumat několik bodů přímo na slavníkovské akropoli,“ řekl Mařík.

Archeologové také potřebovali získat půdní vzorky a keramiku pro přesnější datování zkoumané lokality. „A skutečně se v první sondě našla propálená keramika se stopami drahých a barevných kovů. Určitě se tedy s ním zde pracovalo. Mohlo jít o výrobu šperků, různých nástrojů včetně zbraní. Řemeslníků, kteří na akropoli působili, mohla být celá řada,“ vysvětlil Jan Mařík. Plocha hradiska čítá zhruba deset hektarů a badatelé museli nejprve vytipovat několik exponovaných míst. Všemu předcházely desetileté odborné sběry za pomoci detektorů kovů a geofyzikální měření. Díky tomu došlo k určení čtyř lokalit, které mohly slibovat zajímavé nálezy.

„Ve zkoumané sondě se ještě objevil základ nebo část nárožní kamenné konstrukce, nalezené opukové kameny byly pospojované jílem a svrchu překryté rovněž jílem. Zprvu vše vypadalo jako nějaká pec, ale kameny na sobě nenesly stopy propálení, jedná se o raně středověkou záležitost z druhé poloviny 10. nebo počátku 11. století. Mohl to být základ dřevěné stavby, opěrná zeď, podezdívka, dnes ještě těžko soudit, protože sonda zatím nabídla asi půl metru zdiva,“ doplnil Mařík.

Hradisko je od středověku intenzivně zemědělsky obděláváno, přitom ale orbou nedošlo k destrukci nalezeného zdiva, které se nachází asi 30 centimetrů pod povrchem. Akropole je v těch místech narušena erozí, ale zeď v mírném svahu vydržela. Letošní výzkum je ukončen, ale není vyloučeno, že se v příštích letech bude pokračovat. Ostatně stále chybí nález bájné libické mincovny. Ale to je podle slov archeologů velice smělé přání.