„Je to hrozné, nedá se tu spát ani žít. Lidé se perou, řvou na sebe, a když se koná v Dělnickém domě romská zábava, je to příšerné a opravdu se tu nevyspíte. Policie, státní i městská, jsou tu v jednom kuse, na chvíli se to uklidní, ale za pár minut je tu zase bordel.“

Tak popsal už před několika týdny situaci na rohu ulic Komenského a Palackého naproti budově bývalé radnice jeden z místních obyvatel. Ještě týž den jsme se obrátili na policejní mluvčí. „Skutečně jsme byli na místo přivoláni, v době příjezdu naší hlídky byl na místě klid,“ konstatovala Petra Potočná, mluvčí nymburských policistů.

Situace se však v posledních týdnech zhoršovala a stížností dramaticky přibývalo. Což potvrdil i starosta Pavel Fojtík. „V poslední době se množily stížnosti na nepořádek, výtržnosti, hluk, obavy z napadení, překračování doby nočního klidu v Komenského ulici a Palackého ulici. Situace se v posledním měsíci stávala téměř neúnosnou, stížnosti občanů rostly geometrickou řadou. Výjezdy Policie ČR a Městské policie byly téměř na denním pořádku. V úterý 17. července dal majitel domu čp. 252 všem nájemníkům výpověď,“ řekl Fojtík.

Ilustrační foto.
Typická žaloba církví o majetky se týká kusu pole

Výpověď majitel zdůvodnil tím, že chce historický dům opravit včetně originálního reliéfu na stěně směrem do Palackého třídy. „Majitelé domu chystají rozsáhlou rekonstrukci domu, osazení novými okny, opravu reliéfu, novou fasádu i modernizaci vnitřních částí domu. Do budoucna se tedy rýsuje opětovná proměna domu v rezidentní a příjemné bydlení, tak jako tomu bylo v nedávné minulosti,“ uvedl starosta.

Nabízí se ovšem otázka, kam se stávající problematičtí obyvatelé domu přesunou. Podle výpovědi se mají vystěhovat do konce srpna. Podle starosty budou nájemníci situaci řešit s majitelem domu. „A situaci řeší také místní romští koordinátoři. Dům je v soukromých rukách, proto tuhle otázku nemůže řešit město. Pokud vím, původní obyvatelé Nymburka jsou v domě asi dvě nebo tři rodiny, ostatní lidé se přistěhovali a přihlásili se k trvalému pobytu účelově, aby mohli získávat příspěvky na bydlení. Nechci v tuto chvíli předjímat další vývoj, ale nemůžeme tyto lidi takzvaně vodit za ručičku,“ řekl Fojtík.

Ilustrační foto
Nejnákladnější léčba Středočecha přesáhla 15 milionů

Nymburský deník hovořil s mladým párem, který s dětmi bydlí v přízemí domu. „Vůbec nevíme, kam půjdeme. Všude, kam zavoláme, když zjistí, že jsme Romové, tak volný byt není. V některých případech je také nutná vysoká kauce, tu si nyní nemůžeme dovolit. A žádný romský koordinátor s námi nemluvil,“ krčí rameny mladý muž. Jeho žena přikyvuje. „Máme dceru ve čtvrtém stupni zdravotního postižení. Byla jsem situaci zjišťovat i na radnici, ale nikdo nám nepomůže,“ konstatovala mladá žena.

Na sociální síti se pod statusem o výpovědích pro nájemníky tohoto domu objevuje řada příspěvků. Hodně lidí poukazuje na jejich nevybíravé chování a nemožnost vedle nich v klidu žít. „Přítelkyni nepouštím večer ven samotnou. Přes den řvou, napadají jak slovně, tak fyzicky kolemjdoucí. V noci? Řvou na sebe. Hudbu „na plný koule“, perou se, zvoní na každý zvonek, který potkají!“ píše Tomáš Král. Podobně vnímá situaci i Sandra Stříbrná. „Kdyby se chovali normálně a slušně, nikdo by s nimi neměl problém. Já z nich mám taky strach. Občas stačí jen slyšet, jak mluví se svými malými dětmi v krámě.“

Matěj Prášil připomíná řešení podobného problému v Brně. „Ve zkratce se jedná o to, že město nabídlo k pronájmu své obecní byty přibližně pro 50 rodin. Po roce fungování se bydlení podařilo udržet 48 rodinám z 50 (96 %). Takové projekty právě zabraňují vzniku ghett, zapojují sociálně znevýhodněné do běžného života, výrazně snižují zdravotní problémy rodin (snižují se finanční nároky na zdravotní péči) a hlavně rodiny nemusí dostávat tak vysoké sociální dávky, které kvůli výrazně přemrštěnému nájemnému v ubytovnách musí dostávat. Obávám se, že žádný takový projekt Nymburk nechystá,“ píše Matěj Prášil.

Budova knihovna je z Dlouhé třída skryta lešením.
U knihovny vyroste venkovní čítárna